Podle zprávy zveřejněné na Světovém ekonomickém fóru vyhodíme každou minutu do oceánu množství plastů ekvivalentní obsahu jednoho popelářského vozu. Do roku 2050 se očekává až čtyřnásobné navýšení.
Loni byla na Světovém ekonomickém fóru zveřejněna zpráva týkající se výzkumu nadace bývalé jachtařky Ellen MacArthurové, která uvádí, že do roku 2050 bude v oceánu více plastových odpadů než ryb, pokud urychleně nepřijmeme protiopatření.
Recyklujeme jen 5 % plastů
Podle reportu se od roku 1964 výroba plastů zvýšila dvacetkrát a předpokládá se, že v příštích 20 letech se opět zdvojnásobí a do roku 2050 téměř zčtyřnásobí. Navzdory rostoucí poptávce po tomto materiálu pouze 5 % plastů lze účinně recyklovat, zatímco 40 % končí na skládkách a další třetina v ekosystémech, jako jsou světové oceány. Ve zprávě se dále uvádí, že množství odpadu, který uniká do oceánu, je ekvivalentní vyhození obsahu jednoho popelářského vozu do oceánu každou minutu. Pokud nebudou přijata žádná opatření, zvýší se na dva za minutu v roce 2030 a čtyři za minutu v roce 2050.
Nutnost inovací
Plastový sáček se v moři může rozložit, ale při procesu vznikají chemické látky, které mohou pozřít ryby, a poté tedy končí na našem talíři. Větší předměty mohou být nebezpečné pro mořské želvy a tuleně, kteří je mohou spolknout. Zpráva dochází k závěru, že plastový průmysl není absolutně schopný tyto problémy řešit. Dr. Marin R. Stuchtey, který se na výzkumu podílel, zdůrazňuje nutnost inovací: „Plasty jsou vedoucím materiálem moderní ekonomiky s neporazitelnými vlastnostmi. Jsou však většinou na jedno použití. Rostoucí objemy nerecyklovatelných plastů generují náklady a z průmyslového hlediska ztrácí hodnotu. S novým přístupem by se použité plasty mohly změnit na znovu využitelné suroviny.“
Řešení tohoto problému nebude snadné, zejména proto, že průmysl je pod tlakem, aby produkoval stále více s cílem uspokojit rostoucí poptávku. Bioplasty jsou v současnosti drahé na výrobu a recyklační systémy nejsou efektivní.
Nové plastové hospodářství
Ellen MacArthur, která výzkum vedla, říká, že je nutná zásadní reforma. Její vizí je „nové plastové hospodářství,“ ve kterém průmysl, vlády i občané pracují společně, aby zajistili, že z plastů se nestanou odpady, a snížili jejich únik do přírodních systémů.
Součástí řešení je přehodnotit způsob balení zboží a na přenos malých předmětů například využít fólie rozpustné ve vodě. Obtížně recyklovatelné plasty, jako je například PVC a polystyren, by měly být zcela vyřazeny. Je nutné, aby firmy změnily své výrobní metody, aby byla recyklace jednodušší. Další produkty mohou být vyráběny z plastu, který lze kompostovat v průmyslovém měřítku. Zpráva dále doporučuje zavedení přístupu „Moonshot,“ tj. vytváření umělých hmot, které mohou být recyklovány i kompostovány. V současnosti je totiž možná vždy jen jedna varianta.
Ellen MacArthur vycházela ve studii mimo jiné z údajů výzkumu Simona Jenningse z roku 2008, který použil pro odhad počtu ryb satelitní snímky fytoplanktonu, na kterém je závislý téměř celý podmořský svět. Nicméně v roce 2015 Jennings přezkoumal svou studii a došel k závěru, že fytoplankton by mohl podpořit vznik mnohem většího množství mořského života, než se dříve myslelo.
Nevíme tedy, zda do roku 2050 bude v oceánech více plastů než ryb. Jisté ale je, že přestože je některý plast rozložitelný, jeho množství v ekosystémech se nezadržitelně zvyšuje a ohrožuje nejen prostředí živočichů, ale i nás samotné.
foto: Shutterstock, zdroj: The Guardian
