Každý z nás má ročně na svědomí čtyři stromy pokácené v pralese

Vědci jsou přesvědčení o tom, že ničení lesů je nejen hlavní příčinou klimatické krize, ale také důvodem pro vymírání populací volně žijících živočichů. Kácení stromů totiž narušuje přírodní ekosystémy, které bez nich nemohou fungovat a prospívat. Britský deník The Guardian informuje o výzkumu, jenž byl původně publikován v časopise Nature Ecology and Evolution. Tento výzkum spojuje masivní odlesňování s dovozem široké škály zboží a komodit, které proudí do zemí celého světa.

Zmiňovaná studie kombinuje údaje o ztrátách zalesněných ploch s daty o mezinárodních obchodních vztazích mezi 15 tisíci průmyslovými odvětvími, to vše mezi lety 2001 a 2015. Takový přístup výzkumníkům umožnil kvantifikovat míru odlesňování každé země na základě spotřeby její populace.

Konzumace čokolády ve Velké Británii a Německu je důležitým hnacím motorem odlesňování na Pobřeží slonoviny a v Ghaně, zatímco poptávka po hovězím a sóji v USA, Evropské unii a Číně vede k ničení lesů v Brazílii.

Čína, Indie a země skupiny G7, tedy sedm ekonomicky nejvyspělejších států světa tvořících dohromady více než 50 procent světového HDP (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Velká Británie a USA), sice zvýšily lesní porost na vlastním území, společně s ním však zvýšily i své stopy odlesňování mimo vlastní hranice. Právě to vysvětluje probíraná studie, která odhalila přímé vazby mezi spotřebiteli z Indie, Číny a zemí skupiny G7 a ztrátou lesů po celé planetě.

Bohatí rabují přírodu chudších

Vědci zjistili, že konzumace čokolády ve Velké Británii a Německu je důležitým hnacím motorem odlesňování na Pobřeží slonoviny a v Ghaně, zatímco poptávka po hovězím a sóji v USA, Evropské unii a Číně vede k ničení lesů v Brazílii. Obliba kávy v USA, Německu a Itálii je významnou příčinou odlesňování ve středním Vietnamu, poptávka po dřevě v Číně, Jižní Koreji a Japonsku zase vede ke ztrátě stromů v severním Vietnamu.

Přední představitelé zemí mohou získat představu o tom, jaké dodavatelské řetězce se na odlesňování podílejí nejvýrazněji.

USA mají jako bohatá a hustě zalidněná země na odlesňování obzvláště velký podíl, protože jsou hlavním dovozcem široké škály různých komodit z tropických zemí, jde zejména o ovoce a ořechy z Guatemaly, gumu z Libérie a dřevo z Kambodže. Čína nese největší zodpovědnost za odlesňování v Malajsii, které je výsledkem dovozu palmového oleje a dalších zemědělských produktů. „Spotřeba jednoho obyvatele ze zemí G7 představuje průměrně ztrátu čtyř stromů ročně na osobu,“ uvádí výzkum. USA jsou v tomto ohledu podle vědců "nadprůměrné", jeden obyvatel zde průměrně "spotřebuje" pět stromů. V pěti sledovaných zemích G7, konkrétně ve Velké Británii, Japonsku, Německu, Francii a Itálii, se více než 90 procent jejich "odlesňovací spotřebitelské stopy" nachází v cizích zemích, přičemž polovina z nich v zemích tropických.

Vedoucí studie, doktor Nguyen Hoang z Výzkumného ústavu pro lidstvo a přírodu v japonském Kjótu, je přesvědčen, že v zacílení opatření, jež by vedla k zastavení odlesňování, by mohly pomoci podrobné mapy. „Přední představitelé zemí mohou získat představu o tom, jaké dodavatelské řetězce se na odlesňování podílejí nejvýrazněji, díky čemuž mohou odhalit konkrétní problémy a najít jejich řešení,“ řekl Guardianu.

Neupřímné společnosti

Podle doktora Chrise Westa z University of York ve Velké Británii, který nebyl součástí výzkumného týmu, má však Hoangova studie háček a tím je nedostatek dat umožňujících jasně spojit spotřebu rizikových komodit s konkrétními oblastmi jmenovaných zemí. Tuto skutečnost ovšem uznává i Hoang a jeho tým. „Tam, kde to bude možné, bude potřeba provést ještě přesnější analýzu,“ komentuje zjištění vědců na Guardianu doktor West. S tím by mohl pomoci projekt Trase, na němž West aktuálně pracuje.

Paul Morozzo, aktivista britské pobočky Greenpeace, je toho názoru, že studie osvětluje nadměrnou spotřebu a ukazuje důležitost individuálních voleb, jako je třeba rozhodnutí omezit konzumaci masa a mléčných výrobků. „Společnosti ale nejsou upřímné, nepřebírají zodpovědnost za dopad svých výrobků na životní prostředí, to se musí změnit,“ řekl Morozzo Guardianu.

Téma odlesňování by na nadcházejícím summitu zemí skupiny G7 ve Velké Británii mělo být zásadním bodem. Obyvatelé Západu by ovšem podle doktora Westa neměli podléhat mylným představám, že svou účast na odlesňování vykompenzují tím, že ročně zasadí čtyři nové stromy. „Kácení tropických deštných pralesů nelze rozhodně kompenzovat výsadbou borovic,“ uzavírá West.