fbpx

Zveřejněno: 12. 8. 2017

Budete to vůbec číst, když napíšu, že vinu na partnerské krizi nesou oba partneři? A že, pokud chtějí partnerskou krizi řešit, musí začít každý nejdříve sám u sebe?

Přiznat si své chyby a nedostatky, je pro každého z nás, velice těžké a bolestivé. Častokrát v nás jen pouhé poukázání na naše vlastní chyby vyvolává nepříjemné pocity. Z nich mohou pak pramenit zloba a agrese. Vymlouváme se a své chyby si nejsme ochotni přiznat. Přitom právě ochota přiznání vlastních nedostatků nám dává určitou naději na sebenápravu.

angry 2191104 1920

Přiznání vašich vlastních chyb by ve vás nemělo vyvolat zlost

Můžu za to já?

Sama moc dobře vím, jak se takový nespokojený vztah může promítnout do každé oblasti našeho života. Aniž si to uvědomujeme, ovlivňuje náš partner skoro celý náš život,a to, jak se s ním cítíme, má dopad skoro na vše v našem počínání.

Partnerské problémy nás nakonec doženou i v práci, kde klesá naše výkonnost, nebo naopak vede k workoholismu, podepíší se na našem zdraví, vezmou nám chuť do života, negativně ovlivní vztahy s rodinou a přáteli a v neposlední řadě mají špatný vliv na naše děti. Zapracujte tedy především na tom, aby váš vztah byl spokojený. Naučte se se svým partnerem komunikovat a najděte cestu sami k sobě.

A opravdu začněte především pěkně sami u sebe. Vím, že je těžké přiznat si, že na krizi nesete také svůj podíl viny. Ego vám to nechce dovolit. Ale věřte mi, je to to nejdůležitější, co musíte udělat. Oprostěte se od emocí a zkuste se na celou věc podívat s jakýmsi nadhledem.

Napište si seznam

Kdysi jsem četla jeden příběh, jak maminka zachránila své dceři manželství. A to pouze tím, že jí řekla, aby si napsala seznam. Ale asi jiný seznam, než čekáte. Ve zkratce: Ten příběh byl o ženě, která se po delší době a rozmýšlení rozhodla odejít od svého manžela. Jednoho dne, když nebyl doma, zabalila sobě a dětem kufry a odjela k rodičům. Rodiče ji přivítali s otevřenou náručí a řekli jí, že ji ve všem podpoří.

Její maminka si s ní sedla v kuchyni a řekla jí, aby si vše pořádně rozmyslela a neudělala ukvapené rozhodnutí. Požádala svou dceru, aby ještě před tím, než se rozhodne od manžela definitivně odejít, udělala jednu věc. Aby si napsala seznam. Položila před svou dceru list papíru, který byl uprostřed rozdělený svislou čárou. Požádala ji, aby do jednoho sloupce napsala všechny věci, které jí na jejím manželovi vadí a štvou.

Žena tedy svou maminku poslechla a myslela si, že do druhého sloupce má napsat všechny manželovi kladné vlastnosti. A v duchu si říkala, že to bude hodně krátký seznam. Ten s jeho negativními vlastnostmi a chybami byl přitom hodně dlouhý. Brala to jako nevyvratitelný důkaz toho, že její manželství je špatné a nemá cenu v něm nadále setrvávat.

Chtěla začít psát do druhého sloupce kladné stránky svého muže, ale matka to nechtěla. Řekla, že kladné stránky svého zetě zná. Chtěla, aby dcera do druhého sloupce napsala, jak reaguje na konkrétní nedostatky svého manžela z prvního sloupce.

Žena byla překvapená, protože vůbec netušila, že bude psát o sobě. Bylo to pro ni těžké. Ale nakonec začala psát. Seznam vypadal asi takto:

negativni vlastnosti a chyby meho manzela

Seznam negativních vlastností manžela a seznam reakcí naně

Maminka list papíru vzala a roztrhla ho napůl podél svislé čáry. Tu půlku, kde její dcera popisovala manžela, vyhodila, a podala jí tu, kde popisovala své reakce. A řekla jí, ať se nad svými reakcemi zamyslí. Navrhla jí, aby nechala děti u ní a jela domů.

Žena tedy nechala děti u svých rodičů a jela domů. Dívala se na svůj seznam a říkala si, že vypadá hrozně. Viděla seznam svého hrozného chování a začala svého manžela snad i trochu litovat. Dlouho nad tímto seznamem a svým chováním přemýšlela a pochopila, jak hloupě se celou dobu chovala.

Návrat se seznamem

Přemýšlela, co jí na jejím manželovi tak vadí, a došla k závěru, že to vlastně není nic tak hrozného. Byla tak zaslepená svým hněvem, že si nedokázala uvědomit, co vlastně ve svém muži má. Určitě to nebyl žádný ideál, ale by to opravdu moc hodný člověk.

Došla k závěru, že pro úplné maličkosti a malichernosti málem rozbila rodinu a nechala své děti vyrůstat bez tatínka. A to opravdu jen pro maličkosti a okamžité návaly hněvu. Změnila tedy svůj přístup k chování svého manžela.

Asi byste čekali, že se změnil on, ale ne, nezměnil. Změnila se ona. Protože pochopila, že na celé situaci nese svůj podíl viny. Ani se nesnažila svého manžela změnit, protože pochopila, že to nejde. Takže ještě jednou: Pokud chcete něco změnit, musíte nejdříve a především změnit hlavně sami sebe. Bez toho to opravdu nepůjde.

foto: Shutterstock, zdroj: Šťastné a sebevědomé ženy

Tipy redakce

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

Život ve městě zvyšuje riziko úzkostí. Co dělat, když se nechcete odstěhovat?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...