Tragickým medicínským omylem bylo doporučovat margaríny nacpané trans tuky, a to pro odolnost vašeho srdce. Zdraví ohrožujících výživových omylů je však mnohem více. Které to jsou, vám odhalí Margit Slimáková.
Mohlo by se zdát, že bychom měli aktuální výživová doporučení úplně ignorovat a chvílemi snad dělat přesný opak toho, co odborníci radí. Nejde totiž jen o drobné změny, ke kterým v průběhu let dochází, ale často o naprosté obraty. Vypadá to na výživovou revoluci! Některé omyly jsem dříve také neodhalila a předávala. Za svá pochybení se omlouvám! Velké množství mylných tvrzení, na kterých mnozí oficiální experti dokonce doposud lpějí, jsem však roky vysvětlovala a vyvracela. Jaké jsou naše znalosti, kterými můžeme aktuální omyly uvést na pravou míru?
Kalorie není kalorie
Exaktní stanovování množství kalorií v jednotlivých potravinách má jisté opodstatnění v laboratoři na kalorimetru. Lidský organismus je však mnohonásobně komplikovanější. Regulaci hmotnosti zásadně ovlivňuje náš hormonální systém, a dokonce i naši spolubydlící mikrobi. Do procesů, které určují pocity sytosti, hladu anebo ukládání tuků, zasahují třeba stresové hormony, které mobilizují zásoby a podporují ukládání tuků, šetřící hormon inzulin, který nám hlídá tukové zásoby v buňkách, anebo leptin, který oznamuje, kdy máme jíst a kdy už máme dost. Doporučení počítat kalorie je zavádějící, dlouhodobě neudržitelné a hlavně zbytečné.
Pohyb nezajistí štíhlost
Pohyb je naprosto skvělý, prospívá našemu tělu i náladě a velmi ho doporučuji. Ale samotným cvičením nevybalancujeme nezdravé jedení. Inzulinovou rezistenci ani narušené střevní prostředí nevyběháme. Junk průmysl, tedy průmysl výrobců nezdravých potravin, rád tvrdí, že stačí jen pohyb a můžete jíst, co chcete. Toto tvrzení je lživé. Jestliže se budete hýbat pouze rekreačně, nic moc nespálíte. Pokud budete naopak cvičit excesivně, spálíte sice energii, ale také budete hladoví jako šakali, a proto sníte ještě více jídla.
Nejsme tlustí z tuků
Obezita je porucha hromadění tuků. Jejich ukládání je ale řízeno hormonálně, zejména inzulinem. Uvolňování inzulinu je zase dirigováno zejména sacharidy. Východiskem z obezity proto není nucení lidí omezovat tuky, více se hýbat a méně jíst, ale konzumovat lepší potraviny. Kauzálním řešením je omezení příčiny, tedy sacharidů ve stravě. K dalším faktorům, které zásadně hormonálně sabotují bezva postavu, patří i stres a spánková deprivace.
Cukry nejsou esenciální
Čistě technicky není nezbytné jíst cukry. Ze tří základních makroživin jsou totiž esenciální pouze některé aminokyseliny (z bílkovin) a mastné kyseliny (z tuků). Esenciální cukr neexistuje. Organismus si umí cukr sám vytvořit v procesu glukoneogeneze a energii dovede většina buněk získat i z tuků. Mnohé buňky, například svaly (včetně srdečního), dokonce preferují jako zdroj energie tuky.
Zdravé sacharidy (třeba v podobě zeleniny) jsou samozřejmě prospěšné. Co jednoznačně není užitečné a nikdo to nepotřebuje, jsou koncentrované zdroje cukrů od sladkostí až po výrobky z bílé mouky. Celkové množství "sladkostí" ve stravě, na kterých se dá prospívat, je vysoce individuální od minima 20 gramů za den až třeba po 300 gramů za den za podmínky, že jsou z kompletních potravin, ne z dortíků.
Nejlepší je nedodržovat dietu
Nejběžnější diabetická dieta je postavena na pravidelném a častém příjmu sacharidů. Obojí podporuje uvolňování inzulinu, a tak zhoršuje inzulinovou rezistenci, která je základním problémem mnoha nemocných s cukrovkou 2. typu. I proto je tato nemoc označována za chronické degenerativní onemocnění, tedy nemoc, která se nedá vyléčit. Je pravda, že uvedenou metodou ne. Jsou však i lékaři, kteří doporučuji maximálně omezit sacharidy i počet jídel. Tedy vynechat svačinky a jíst třikrát nebo dokonce pouze dvakrát za den. Dr. Sarah Hallberg, zde na TEDx vystoupení, uvádí, že cukrovku léčit lze, a nejlépe nedodržováním tradičních diabetických doporučení.
Fruktóza není zdravé sladidlo
Roky se diabetikům doporučovalo sladit si fruktózou, která ke svému využití nepotřebuje hormon inzulin a navíc je hlavním cukrem ovoce, a proto se nějak automaticky předpokládalo, že je zdravější. Jenže ta zatím nepříznivě zasahuje do signalizace inzulinu a leptinu, které regulují příjem jídla, a sama se v našem těle velmi snadno přeměňuje a ukládá v podobě tuků. Nadbytek fruktózy ve stravě je dnes spojován se zvýšením rizika vzniku obezity, cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, nealkoholického ztukovatění jater, nemocí srdce, dny, zánětlivých procesů, některých nádorů a zrychleného stárnutí. Tento typ slazení se proto vůbec nikomu nedoporučuje a „dia potraviny“ s ní jsou naprostým nesmyslem. Obdobně nezdravý je i agávový sirup, který je ještě větším zdrojem koncentrované fruktózy, než kukuřičný sirup.
Diety nadělaly více škody než užitku
Namísto másla jsme do sebe dlouhá léta cpali propagované transtukové margaríny. Zatímco abychom jedli normálně tučné jogurty, tak jsme pojídali nízkotučné verze zahušťované cukry a škroby. Omeletu ke snídani jsme vyměnili za sladkosti, jako jsou třeba cereálie. Základní kvalitní potraviny, jako jsou právě třeba vejce, máslo anebo slanina, jsme si začali dopřávat stále méně a méně. Umělé cukry a prefabrikáty poškozují nejen cévy, ale zvyšují riziko většiny dnes běžných civilizačních nemocí. Čím méně tedy budeme takové dietní potraviny konzumovat, tím lépe.
Základ nemocí srdce a cév
Ucpávání cév tuky, mozková mrtvice a srdeční infarkt jsou mnohonásobně komplikovanější a rozhodně je nezpůsobují jen vejce nebo bůček. Také tvrzení o jednoznačné souvislosti mezi konzumací nasycených tuků a hladinou cholesterolu v krvi a vyšším rizikem nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární potíže zatím studie jednoznačně neprokazují. Konzumace másla, vajec i bůčku v rámci zdravé stravy bez nadbytku cukrů, průmyslově upravovaných olejů a trans tuků se zdá být bez potíží.
Škodlivost soli není prokázaná
Solit se musí co nejméně. To je roky omílané přesvědčení, či přesněji jen víra. Ve skutečnosti zatím nemáme dostatek důkazů, že snižování příjmu tohoto ochucovadla má jednoznačně příznivý efekt na zdravotní stav každého z nás. Toto omezení je však zcela na místě u jedinců s vysokým krevním tlakem. Aktuální studie však varuje před výraznějším vynecháním soli u zdravých jedinců, protože strava s jejím nízkým obsahem může zvyšovat riziko nemocí srdce a cév a úmrtnosti na ně. Proto jako nejvhodnější vidím následující doporučení: jezte skutečné potraviny (ty nejsou dosolené) a sami dochucujte podle libosti, aniž byste tak potřebovali excesivně hlídat počet miligramů chloridu sodného na talíři.
Káva je zdravá
Konzumace tohoto oblíbeného nápoje je studiemi spojena s nižším rizikem vzniku nemocí srdce a cév, cukrovky 2. typu, Parkinsonovy demence, některých nádorových onemocnění, včetně rakoviny prsu a prostaty, a depresí. Příznivé působení bylo zaznamenáno až do konzumace pěti šálků denně.
Pití není třeba rigorózně hlídat
Dostatečná hydratace je důležitá, ale pocit žízně a s ním spojená potřeba pít jsou u zdravých dětí i dospělých jedinců podobně automatické jako potřeba dýchat. Nikdo z nás nepřemýšlí, kdy se má nadechnout, a podobně to funguje i s příjmem tekutin. Doporučení, kolik by měli muži a ženy vypít, jsou extrémně zjednodušená, často nadhodnocená a hlavně zbytečná. Výjimkou, kdy je příjem tekutin potřeba hlídat, jsou například onemocnění ledvin a vyšší věk, kdy se přirozený pocit žízně může ztrácet.
Jak tedy jíst?
Pro zdravou stravu nikdo nepotřebuje encyklopedie výživy, poradce, zavádějící značky potravinářů, jako třeba Vím, co jím, ani nejnovější studie. Úplně si vystačíme s jedinou větou: jezte kvalitní základní potraviny a jídla z nich. A pro ty, kteří chtějí podrobnější radu: nepijte soft drinks a nejezte junk food, kam řadím všechna vysoce průmyslově zpracovaná jídla, jako třeba jsou i přeslazené snídaňové cereálie, margaríny anebo uzeniny z mouky a sóji.
První školení jídlovědy
Chcete se o jídle dozvědět ještě víc? Navštivte První školení jídlovědy. Více o konání a náplni zde!
Zdroj: blog Foto: Shutterstock
