Kde získávat stále novou životní energii? A jak si ji udržet? Otázky, které si v dnešní uspěchané, často chaotické době kladou mnozí z nás. Pouze když „máme“ energii, tak jsme schopni být zítra lepší a výkonnější. Nebo aspoň stejně dobří jako dnes. Energii získáváme především ze stravy, ovšem ne z každé.
Paradoxní je, že když se ráno najíme až moc, energie máme méně. Organismus totiž musí vynaložit sílu na zpracování velkého množství jídla, proto se cítíme unavení. A naopak, když držíme půst, tak dojde k rychlému doplnění našeho energetického pramene, protože výkon zažívání téměř odpadá. Metabolismus se tedy nejdříve zpomalí, aby potom v nové síle zase naskočil. Něco jako restart počítače. Jenže musíme ho nějakým přísunem zase zapnout.
Jak na to jde ájurvéda
Správný přísun bioenergie je náš životodárce. Dojde-li k jeho narušení, či dokonce přerušení, přichází nerovnováha a s ní i nemoci. Jak tedy uzpůsobit naši stravu tak, aby pro nás byla nejen udržovatelem (a už vůbec ne přítěží), ale životabudičem? Podívejme se, jak k tomuto tématu přistupuje ájurvéda, stará indická nauka o životě, jejíž logické, po tisíciletí ověřené a hlavně nedogmatické zásady dnes oslovují stále více lidí.
Rozhodující pro zdravou výživu je individuální snášenlivost stravy a jednotlivých potravin podle typu člověka. Co jednomu činí dobře, může být pro druhého jedem. To vede ke zvýšené pozornosti vůči našemu vlastnímu tělu, potažmo pak i k přírodě.
Co se týče příjmu stravy, musíme se sami sebe ptát, co jíme, kdy a jak jíme, kolik toho jíme, jak je jídlo připravováno a jak potraviny kombinujeme. I v ájurvédě začíná strava snídaní, která má dodat energii pro začínající den.
Teplá snídaně a pak ovoce
Vypít ráno sklenici teplé vody, ať už s citronem či bez něj, můžeme přirovnat k „čištění zubů“ zevnitř. Člověk pak lépe tráví už snídani. Voda totiž probudí peristaltiku, takže když začínáme snídat, už jsou střeva připravená na svou denní službu.
Podle ájurvédy nás má snídaně příjemně zasytit, ale zároveň nadměrně nezatížit naše zažívání, ať má rozum a tělo dostatek energie myslet a pracovat. Proto doporučuje snídat pokud možno vařenou či lehce tepelně upravenou stravu. Syrové ovoce (klidně i ve formě nápoje) si dejte až s odstupem půl hodiny. Také mléko pijte samostatně a hlavně nekombinujte se syrovým ovocem.
Po čem ráno sáhnout
Co znamenají tyto obecné návrhy pro snídani v praxi? Podle chuti a snášenlivosti jsou vhodné všechny druhy ovesných či rýžových vloček a kaší – ale vždy krátce povařených. Kombinace s ovocným kompotem, ořechy a kořením je ideální. Vařenou nebo teplou snídani doporučujeme hlavně proto, že je lehčí pro trávení. Když jíme syrovou potravinu, má prostorovou teplotu, tedy okolo 20 stupňů, a z ledničky ještě méně. Než ji tělo „ohřeje“ na 37 stupňů, už musí spotřebovat jistou energii.
Výborně chutná indický chléb chapati s medem a navíc na jedničku splňuje ájurvédské doporučení. Z mouky smíchané s vodou se vytvoří malé placky, které se upečou na plotně. A kvalitní med, bohatý na enzymy, je ideální pro dobré trávení. Chléb může být samozřejmě i náš, ale vhodnější je vždy toastový. Je lehčí pro trávení. V kombinaci s ájurvédskou pomazánkou z vařené či pečené zeleniny s vhodným kořením představuje vždy lepší „wake-up“ než tři kávy za sebou.
Syrové ovoce je s jistým časovým odstupem vítané, ale jako samostatný chod. Trávíme je rychle, asi jednu hodinu. V kombinaci s nevhodnými potravinami však tento proces můžeme natolik zpomalit, že nám může způsobit potíže (například právě s mlékem).
Ovšem teplé mléko s medem a kořením (šafrán, muškát, kardamon) platí v ájurvédě za omlazující a povzbuzující lék. Ájurvédské koření prokazatelně podporuje trávení. V kombinaci s bylinkami dodává stravě chuť, barvu a energii a ve správné kombinaci pomáhá udržet či opět získat rovnováhu.
Danuše Siering o Černé labuti, o Ájurvédských snídaních, večeřích a taky trochu o sobě
Dáte si čaj, nebo chai?
A jak to vypadá s nápoji? O vodě jsem již mluvila. Ale ne každý ji musí... Jak říká můj manžel, voda je pro kytky. Nejčastějšími nápoji v ájurvédě jsou bylinkové čaje, typickým nápojem je potom chai (až ze sanskrtu vzniklo naše slovo čaj). Tento vskutku lahodný nápoj z černého čaje, mléka, medu a koření masala je nedílnou součástí každé indické i ájurvédské stravy.
Účinné terapeutikum je také zázvorový čaj, který podporuje individuální čisticí proces. K tomu všemu patří doporučení jíst jakékoliv jídlo vždy v klidu, v pěkném prostředí a hlavně vědomě. Zní to všechno jednoduše a logicky. Tak proč není ájurvédských restaurací na světě víc?
Chybí ten základní aspekt. Ájurvéda říká, že jídlo má být vařené s láskou. Jenom takové jídlo nám dodá tu správnou energii a opravdu nás nasytí. Ale to nám kuchař v cizí restauraci neudělá. Proto chutná tak dobře každé jídlo od maminky, manželky, babičky, milenky... či našich blízkých, kteří nás mají opravdu rádi a vaří pro nás s radostí. Nejlepší kuchařský recept zní proto takto: 100 g lásky, špetka vášně, 1 lžíce času, 50 g chuťových pohárků, 6 lžiček smyslů, trocha múzy... A hlavně vařit s radostí.
Chcete se dovědět více o stravě, která vám dodá energii a dobrou náladu?
Přijďte na Ájurvédskou večeři, která proběhne 6. listopadu v domě Černá labuť v pražské ulici Na Poříčí. Více o akci ZDE.
foto: Shutterstock a Ayurvedic Breakfast, zdroj: Ayurvedic Breakfast