Lhaním k nižšímu sebevědomí. Nová studie odhalila cenu, jakou platí každý lhář

Právě na téma, jaký vliv má lhaní na lháře, se zaměřila nová studie, o které píše magazín Psychology Today. Výzkum pod vedením vědkyně Sanne Preuterové z univerzity Twente v nizozemském Enschede se skládala ze čtyř různých experimentů, které vedly k pěti novým zajímavým poznatkům o lhaní.

1. Nízké sebevědomí kvůli lhaní

První část studie tvořil online experiment, v němž si měli dobrovolníci přečíst různé potenciální situace ze života, týkající se jejich osoby (např. lhaní o odbornosti při pracovním pohovoru) a potom i druhých lidí (např. lhaní o tom, že se jim líbí nové šaty, které si koupila kamarádka). Dobrovolníci měli odpovědět, zda v poslední podobné situaci, která se jim reálně stala, lhali, nebo mluvili pravdu. Dále bylo pomocí dotazníků zjišťováno sebevědomí dobrovolníků a čtyři negativní emoce (nervozita, lítost, nepříjemné pocity a neštěstí).

Výsledky ukázaly, že v případě lží o sobě samých lhalo 41,6 % dobrovolníků. U situací zaměřených na druhé lhalo 45,5 %. Jedinci, kteří lhali, měli u obou typů situací výrazně nižší sebehodnocení a negativnější pocity než ti, kteří říkali pravdu.

2. Stačí pouhá vzpomínka

Ve druhé části studie vědci dobrovolníkům nedali žádné scénáře. Místo toho museli dobrovolníci sami zapátrat v paměti a buď uvést situaci, ve které lhali, nebo situaci, ve které se rozhodli říci pravdu. Zároveň opět určovali negativní a pozitivní emoce. Výsledky byly jednoznačné: dobrovolníci, kteří si vzpomněli na situaci, v níž lhali, měli nižší sebevědomí a méně pozitivních emocí než lidé, kteří zmínili situaci, v níž říkali pravdu.

Celkem 22,1 % dobrovolníků lhalo o sobě, 8,2 % lhalo o ostatních a 69,7 % nelhalo. Lidé, kteří lhali, měli nižší sebevědomí a cítili se hůře než ti, kteří říkali pravdu.

3. Více lží o sobě

Ve třetí části experimentu si měli dobrovolníci po dobu jednoho dne zapisovat všechny své lži, stejně tak i motivy, které je ke lhaní vedly. Celkem 22,1 % dobrovolníků lhalo o sobě, 8,2 % lhalo o ostatních a 69,7 % nelhalo. Lidé, kteří lhali, měli nižší sebevědomí a cítili se hůře než ti, kteří říkali pravdu.

4. Každý den lže 22 % lidí

Ve čtvrté a poslední části experimentu vědci použili longitudiální přístup. Dobrovolníci měli po dobu pěti dnů sledovat své lživé chování a sebehodnocení. Výsledky ukázaly, že v četnosti lhaní existují mezi lidmi velké rozdíly. Dvaadvacet procent jedinců uvedlo, že lhali v každém z pěti dnů, a devatenáct procent uvedlo, že během pěti dnů nelhali ani jednou.

V této části experimentu se vědcům podařilo zopakovat zjištění z předchozích pokusů, tedy že lhaní je spojeno s nižším sebehodnocením v den, kdy byla lež vyslovena. Navíc analyzovali souvislost mezi lhaním a sebehodnocením v průběhu pěti dnů. Když někdo lhal, jeho sebevědomí bylo nižší než den předtím. To ukazuje, že lhářům jejich lhaní průběžně snižuje sebevědomí. I když tedy lež možná nebude odhalena, lháři přinese negativní důsledky.