Většina z nás patří mezi praváky, ačkoliv už se leváci dávno nepřeučují na používání pravé ruky, jako to bylo ještě za mého dětství (ano, sama mezi přeučené leváky patřím a dodnes mám schovanou obrácenou dětskou lžíci, se kterou se levou rukou… prostě nenajíte).
Leváků je v populaci zhruba 10 % a váže se k nim také spousta legend a mýtů. Možná jste i vy zaslechli o tom, že jsou leváci kreativní, umělecky založení nebo mnohem inteligentnější než jejich pravorucí vrstevníci. Podle nejnovějších vědeckých poznatků to tak ale není. Leváci nejsou žádní jednorožci. Ano, mohou se stát samozřejmě uznávanými malíři, spisovateli nebo badateli, ale se stejnou pravděpodobností jako praváci.
Mezi nejčastější asociaci na slovo levák patří psaní levou rukou. Více než rukopis ale o kognitivních schopnostech vypovídají další levostranné asymetrie v mozku.
Chris McManus z University College London ve své knize Pravá ruka, levá ruka dokazuje, že podíl leváků roste. Leváci byli totiž v 18. a 19. století těžce diskriminováni a za své leváctví vylučováni ze společnosti. Když byla později ve 20. století diskriminace omezena, větší podíl narozených leváků zůstal leváky. Průměrný věk matek při porodu se navíc stále zvyšuje. Vyšší věk matky přitom souvisí právě s pravděpodobností narození leváka.
Kolíčky a chimérické obličeje
A přesně na leváky se zaměřila nová studie publikovaná ve vědeckém časopise Scientific Reports. Vědkyně Georgina Donatiová z univerzity v Oxfordu se svým výzkumným týmem testovala návštěvníky londýnského Muzea vědy pomocí dvou úkolů.
13 % testovaných lidí vykazovalo tzv. obrácený profil při úkolu s kolíčky i hodnocení obličejů – praváci se v tomto úkolu profilovali jako ukázkoví leváci, a naopak. U této skupiny lidí byl znatelně vyšší podíl sociálních potíží, ať už jde o vyšší míru symptomů autismu nebo ADHD.
V prvním z nich měli návštěvníci co nejrychleji jednou a potom druhou rukou přemístit malé barevné kolíčky do otvorů na tabuli. Podle rychlosti splnění úkolu se tak dalo snadno poznat, kterou ruku používají jako dominantní.
Zadání druhého úkolu se týkalo tzv. chimérických tváří. Návštěvníci se dívali na fotky obličejů, které ale projevovaly emoce pouze na levé nebo pravé straně (zatímco druhá polovina tváře měla neutrální výraz). Podle toho, jak přesně a expresivně hodnotili respondenti emoce jednotlivých tváří, výzkumníci určili levostrannou nebo pravostrannou tendenci rozeznávání emocí. Součástí dotazníku byl také test plynulosti řeči a dotazník, kde respondenti anonymně vyplnili případnou diagnózu autismu nebo ADHD.
Písmo na střed je ideál
Výsledek? Jak vás určitě nepřekvapí, většina lidí patřila mezi praváky a považovali tedy tváře s emoční levou polovinou za výraznější (leváci naopak hodnotili jako výraznější pravé poloviny tváří).
A jak že souvisí rukopis leváků s úspěšností v úkolu s kolíčky? Vlastně nijak. Nejšikovnější byli v tomto úkolu lidé, jejichž rukopis se výrazně nenakláněl k levé ani pravé straně – a to nezávisle na tom, jakou ruku mají dominantní. Co je ale zajímavé, úspěšní absolventi tohoto úkolu měli zpravidla také mnohem plynulejší jazykový projev.
Druhým zajímavým poznatkem je, že 13 % testovaných lidí vykazovalo tzv. obrácený profil při úkolu s kolíčky i hodnocení obličejů – praváci se v tomto úkolu profilovali jako ukázkoví leváci, a naopak. U této skupiny lidí byl znatelně vyšší podíl sociálních potíží, ať už jde o vyšší míru symptomů autismu nebo ADHD.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
