Úspěch je spojením štěstí, píle a vytrvalosti, říká Renata Svatková, oceněná „srdcařka“ české reklamy

Nedávno jsme psali o Ceně Karla Duchka, kterou si každý rok odnášejí osobnosti české reklamy, které nejsou na první pohled vidět, a přitom svou prací dlouhodobě přispívají k úspěchu týmu jako celku.

V roce 2022 byly oceněny dvě ženy, které v reklamě pracují celý život. První ženou byla Jitka Kuchařová, s níž jsme si povídali zde, dnes Vás seznámíme s druhou „srdcařkou“, account manažerkou a amatérskou šperkařkou, Renatou Svatkovou.

Příběh Renaty Svatkové by mohl být pro mnohé ženy inspirující, protože tato dáma má skutečně co sdělit. Ve své práci se věnuje obtížnému a kontroverznímu tématu, jímž jsou veřejné zakázky, její velkou zálibou je pak šperkařství a cestování.

Letos jste byla jednou ze dvou žen, které za rok 2022 získaly Cenu Karla Duchka, tedy cenu „srdcaře" české reklamy. Co pro vás ocenění znamená?

Přiznám se, že jsem byla velmi překvapena, když jsem se o nominaci dozvěděla, a to hlavně proto, že jsem nikdy o vlastní zviditelnění neusilovala. Byla jsem vždy součástí týmu. O to větší jsem měla radost, že se kolegyně a kolegové rozhodli navrhnout právě mne.

Čím si myslíte, že jste si cenu zasloužila?

Asi tím, že jsem v reklamní branži dlouho, prakticky celý profesní život a své zkušenosti se snažím předávat dál.

Jak dlouho tedy pracujete v reklamě?

Je to víc než třicet let, co jsem do zajímavého světa reklamy a marketingu vstoupila. V turbulentních devadesátých letech jsme se všichni v podstatě učili, jak se reklama dělá.

Kdo je schopný, ten se prosadí, záleží na tom, jak moc to chce dělat. A recept či rada? Mít ráda svou práci a uvědomit si, že to není práce od – do, je to povolání, kterým žijete non stop.

Byla to doba velkých možností. Já jsem měla to štěstí, že naše agentura Dorland byla u zrodu Dobré vody. Byla to úžasná práce, protože z produktu, který byl nový a z něhož si mnozí dělali legraci, proč mají pít vodu z plastové lahve, když všude teče z kohoutku, se nám podařilo udělat brand, který všichni znají a akceptují.

Na jaké pozici v reklamce pracujete?

V průběhu času jsem dělala různé činnosti, byla jsem na pozici account managera, občas jsem dělala i copywriting. V současnosti se specializuji na veřejné zakázky.

To je ale nelehká oblast. Baví vás?

Baví mne na tom, že každá veřejná zakázka je jiná. Musím nastudovat problematiku, abych mohla s týmem zpracovat strategii, a to mne posouvá dál. Vzhledem k tomu, že součástí je i zvládnutí přípravy dokumentace, je to práce opravdu hodně rozmanitá.

Mohla byste být konkrétnější? Oblast veřejných zakázek asi není všem známá…

Jak už jsem říkala výše, zabývám se primárně přípravou nabídek pro veřejné zakázky. To znamená, že musím nastudovat, co je předmětem veřejné zakázky a podle toho sestavit realizační tým, kterému vysvětlím, co od nás zadavatel požaduje a co kdo na zakázce bude připravovat. U mne se pak jednotlivé výstupy shromažďují a já připravuji strategii, do které tyto výstupy zahrnuji.

S tlakem, který toto povolání přináší, se dokážu vyrovnat. (zdroj: Kristýna Nedobitá)

Kromě toho připravuji i kvalifikační dokumentaci, která musí být přesně podle zadávací dokumentace. Celou nabídku musím zkompletovat tak, aby zadávací dokumentace odpovídala, a včas ji odeslat. Je to pro mne občas psychicky náročné, protože v nabídce nesmí být chyba, která by vedla k vyloučení ze soutěže.

To musí být docela stresující. Jak se vyrovnáváte s tlakem, který s sebou tato práce nese?

Jsem v oboru přes třicet let, takže se s tlakem, který toto povolání obnáší, už dokážu vyrovnat. Roli hraje také prostředí, ve kterém pracuji. Naše agentura je střední velikosti, takže lidé se navzájem dobře znají a snaží se nekomplikovat si život zbytečnými boji. Musím vyzdvihnout i fakt, že vedení je vůči zaměstnancům vstřícné a chápající.

Řada zaměstnanců je zde velmi dlouho, mnozí přes patnáct i dvacet let. Samozřejmě, že noví lidé přicházejí a odcházejí, bez toho by to ani nebylo možné, je potřeba tzv. „nový vítr“ a určitá profesní rivalita, která posouvá vývoj dál.

A vidíte nějakou hrozbu?

Hrozbou by bylo ustrnout, je třeba vyvíjet a zařazovat nové technologie a nové nástroje do komunikace s koncovým zákazníkem.

Dokázala byste českou reklamu charakterizovat pěti slovy?

Specifická
Sebevědomá
Hrdá na tradice
Důraz na hodnoty
Občas i vtipná

A kam se podle vás posunula od těch 90. let, kdy se v ní pohybujete?

Hlavní změnou oproti mým začátkům v devadesátkách je přesun české reklamy do digitálního prostředí. Firmy nyní ve velké míře využívají k oslovení svých cílových zákazníků sociální sítě, webové stránky a online reklamní kampaně. S tím souvisí práce s influencery a velký důraz, kladený na optimalizaci reklamy pro zobrazení na mobilních zařízeních.

Nepovažuji se za neúspěšnou, protože úspěch je hrozně relativní pojem. Úspěch je naplnění ambicí.

Poslední dobou také stále častěji vidíme, že se i do české reklamy dostávají témata, která reflektují aktuální společenské a environmentální problémy. Naopak to, co v české reklamě stále zůstává, je humor a emoce.

Dokázala byste poradit těm novým, kteří se chtějí vydat stejnou cestou a nějak se v reklamě prosadit?

Myslím, že je to jako u jiných povolání, kdo je schopný, ten se prosadí, záleží na tom, jak moc to chce dělat. A recept či rada? Mít ráda svou práci a uvědomit si, že to není práce od – do, je to povolání, kterým žijete non stop. Pořád vnímáte svět kolem sebe, jak to dělají jiní, co by šlo vylepšit, ale i jak se chovají lidé, jak na co reagují. Z toho pak čerpáte při přípravě komunikačních strategií.

Platí podle vás stále to, že reklama je spíše mužským prostředím?

Podle mne toto už neplatí, u nás například jsou ve vedení samé ženy a realizační tým je vyvážený tak půl na půl. Je potřeba pro úspěšnou přípravu kampaní pohled jak mužský, tak ženský.

Jaké máte koníčky? A máte na ně čas?

Já mám spoustu koníčků, na některé si udělám více času, některé zatím upozaďuji. Vzhledem k tomu, že moje práce je spíše duševní, ráda přecházím k manuálním činnostem, při kterých relaxuji a vyčistím si hlavu, protože na tu práci se musím soustředit.

Vím o vás, že vyrábíte šperky. Jak jste se k tomu dostala?

Já dělám hlavě cínované šperky tiffany technikou. Mám ráda minerály a cín je pro ně ideální materiál, který je doplní. Jsem ryzí amatér, dělám si je jen pro radost.

Šperky Renaty Svatkové. (zdroj: Kristýna Nedobitá)

A jak jsem se k tomu dostala? To už je dávno. Vždycky se mi líbily autorské šperky, tak jsem hledala, kde se to naučit. Našla jsem si kurz, ve kterém jsem zvládla základy, a pak jsem se do toho pustila sama.

Další mojí zálibou je cestování, na to si vždy čas najdu.

Kde jste byla naposledy?

Nerada bych, aby to vypadalo, že se vytahuji, letos jsem byla v Benátkách, v Holandsku na květinovém korzu, dva týdny ve Skotsku, a abych si užila i moře, tak na Kypru.

Tak to je hezká statistika… A jaké vaše cesty byly pro vás nejdůležitější a proč?

Z cest, které jsem absolvovala, mne asi nejvíc zaujala Srí Lanka. Byli jsme v převážně hinduistické oblasti, kde žijí Tamilové, ale nejen tam, navštívili jsme i budhistickou část, kde žijí Sinhálci. Je to jiný svět, vše tam plyne v pomalém tempu, pro Evropana nezvyklém. Další zemí, která mne okouzlila, je Irsko, snad nejzelenější zem, kterou jsem viděla. Je opravdu zážitek pozorovat zejména život na venkově, kde se volně pasou tisíce krav a ovcí.

Jistě souhlasíte s tím, že cestování rozšiřuje obzory. Měla byste nějaký recept na úspěch a spokojený profesní i osobní rozvoj a život?

Cestování je jednou z nejpříjemnějších forem relaxace, poznávání jiných kulturních zvyklostí pomáhá i při práci, člověk má srovnání.

Cestování je jednou z nejúčinnějších forem relaxace. (zdroj: se svolením Jitky Svatkové)

Recept na úspěch a spokojený život má každý svůj, u mne to je fakt, že mám svoji práci ráda, a když je člověk v práci spokojen, nepřenáší problémy do osobního života. Musí být určitá rovnováha.

Souvisí nějak šperky s reklamou? Je to pro vás oddech, nebo zde vidíte nějakou souvislost mezi vaším hobby a prací?

Přiznám se, že se snažím oddělit tyto dva světy a nijak je nespojovat. Výrobu šperků beru čistě jako relax.

Změnila byste něco ve své profesní dráze?

Je to možná klišé, ale já bych neměnila nic. Snažila jsem se naplňovat své cíle a většinou se mi to i podařilo.

Co pro váš znamená úspěch? Má vždy co dělat se štěstím? A vidíte sama sebe jako úspěšnou?

Já bych to obrátila, nepovažuji se za neúspěšnou, protože úspěch je hrozně relativní pojem. Úspěch je naplnění ambicí. Já jsem měla poměrně klidný profesní život, který bylo možné skloubit s rodinným životem. Myslím, že úspěch je spojením štěstí s pílí a vytrvalostí.

To s Vámi souhlasíme a děkujeme za rozhovor.