fbpx

Když trpí duše, skřípe to i v těle, říká psychoterapeutka 2 fotografie
zdroj: Shutterstock

Na tělo, mysl i duši musíme umět nahlížet komplexně. S psychoterapeutkou Vladimírou Osadníkovou jsme se na chvíli zastavili a povídali si o wellbeingu – fenoménu, který se zaměřuje na celkovou životní pohodu

Zveřejněno: 17. 9. 2024

Psychoterapeutka Vladimíra Osadníková uplatňuje takzvaný na řešení orientovaný přístup. A to jak na pozici vedoucí ostravského Kontaktního centra Anabell, pracujícího s klienty s poruchami příjmu potravy a jejich blízkými, tak ve své soukromé praxi či v roli psychoterapeutky v celostní gynekologické klinice. Wellbeing zasazuje do širšího kontextu. Srozumitelně, jasně a s přehledem. 

Wellbeing je pořád ještě tak trošku tajemné slovo. Co si pod tím konkrétně můžeme představit?

Podle WHO se jedná o obraz celkového duševního zdraví. V rámci psychologie se tímto termínem označuje stav osobní pohody, prosperity a vzkvétání. Jedná se tedy o multidimenzionální pojem, který zahrnuje fyzické, psychické, sociální a emocionální aspekty života a pomáhá nám definovat jeho kvalitu.

Proč je důležité se jím zabývat?

Wellbeing nám pomáhá reflektovat kvalitu prožitků – můžeme je vyhodnocovat, sdílet či zlepšovat. Wellbeing má obecně vliv na kvalitu celého života (není to jen o nepřítomnosti nemoci). Projevuje se nejen na psychickém zdraví, kdy se lidé cítí šťastnější a spokojenější, ale také na zdraví fyzickém, na vztazích a sociálních interakcích (lepší komunikace, sebedůvěra v navazování vztahů aj.), výkonu a produktivitě, může zvýšit kreativitu a schopnost řešit problémy a vliv může mít také na prevenci onemocnění.

Takže je možné wellbeing chápat i jako „umění žít“?

Já s oblibou říkám, že wellbeing je taková cesta k životní pohodě a duševnímu zdraví. Není to cíl, ale cesta, po které srdcem tančíme směrem k celkovému štěstí a naplnění. Proto osobně vnímám, že je to jakési „umění žít.“

v. osadnikova 1 1

Vladimíra Osadníková. (zdroj: se svolením Vladimíry Osadníkové)


Již zmíněná Světová zdravotnická organizace stanovila takzvaný wellbeing index. Co to je?

Ano, index duševního zdraví WHO-5, wellbeing index, získává data pro psychometrii duševního zdraví. Hodnotí, do jaké míry se subjekt v posledních 2 týdnech cítil: 

  • Veselý a v dobré náladě
  • Klidný a uvolněný
  • Aktivní a energický
  • Svěží a odpočatý po probuzení
  • Žijící každodenní život naplněný věcmi, které subjekt zajímají

Vyšší výsledná hodnota znamená lepší emoční pohodu a spokojenost se životem, z hodnot nižších mohou vzejít doporučení, jak o své duševní zdraví pečovat a zlepšovat jej.

Dosáhnout wellbeingu tedy znamená mít v určité míře naplněné všechny komponenty ze zmíněného indexu?

Pokud se na to chceme dívat prostřednictvím indexu, pak ideálně ano, ale nežijeme v ideálním světě a svět není jen o jedničkách a pětkách. Vnímám, že je v tomto kontextu potřeba nemít indexy na úplné 0 a případně pracovat na „udržení“ nebo „zkvalitnění.“ Z praxe ale vnímám, že aspekty wellbeingu jsou mnohem širší, ať už to je vlastní spokojenost se sebou, mezilidské vztahy, významnou roli zde sehrávají také duševní onemocnění aj. Osobně tedy vnímám, že se nelze upínat jen na „míru naplnění“ indexu, ale je potřeba wellbeing chápat v mnohem širším kontextu a i tak k tomu přistupovat. 

Současně se přikláním k americkému psychologovi Martinu E. P. Seligmanovi a jeho knize  Vzkvétání: Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohodě, věnující se mimo jiné právě teorii wellbeingu, ve které aplikuje hodnocení do pěti bodů, skládajících se z pozitivních emocí, angažovanosti, vztahů, smysluplnosti a úspěchu.

Jakým způsobem se nenaplněný wellbeing propisuje do běžného života? 

Nenaplněný wellbeing se může projevit jako nespokojenost a pocit neúplnosti v životě. Lidé mohou zažívat nepříjemné emoce, jako je frustrace, úzkost nebo smutek, pokud některé aspekty jejich života neodpovídají jejich potřebám, hodnotám nebo očekáváním. 

Pokud budu např. v oblasti přijímání sebe sama na 3, tak doporučuji si popsat, jak taková trojka vypadá a jak by to vypadalo na 4.

Projevovat se může různými způsoby. Může mít vliv na kvalitu mezilidských vztahů, nízké sebehodnocení, snížený pracovní výkon, vyšší stres, psychické obtíže, zhoršení fyzického zdraví aj. 

Je tedy možné případnou nenaplněnost kompenzovat například životním nadhledem a postojem?

Životní nadhled a pozitivní postoj mohou hrát  v kompenzaci nenaplněnosti wellbeingu klíčovou roli. Aktivně hledat a ocenit pozitivní aspekty života, praktikovat vděčnost, a nalézat radost v malých věcech může pomoci zmírnit nespokojenost. Rozvoj schopnosti přijímat věci takové, jaké jsou, a hledat smysl a radost i v obtížných situacích může psychickou odolnost a celkový pocit wellbeingu posílit.

Nicméně je potřeba zdůraznit, že každý člověk má jedinečné potřeby a cesty ke spokojenosti. Někdy může být užitečné je konzultovat s odborníkem, jako je psycholog nebo psychoterapeut, aby lépe porozuměl příčinám nenaplněnosti a navrhl efektivnější strategie pro dosažení vyváženějšího stavu.

A teď trocha praxe. Jak je možné nastartovat wellbeing v každodenním životě?

Já svým klientům doporučuji prvně se podívat na ty oblasti života, ve kterých jsou spokojení. Často k tomu využívám techniku škálování od 1 do 10, přičemž 10 je kýžený cíl, tedy naplněný wellbeing. Poté je vhodné se zaměřit na oblasti, kde spokojeni nejsme. Opět se podívat na to, kde jsme na škále. Pokud budu např. v oblasti přijímání sebe sama na 3, tak doporučuji si popsat, jak taková trojka vypadá a jak by to vypadalo na 4. To může pomoci si nastavit malé kroky, které mohu postupně začít v životě praktikovat, a tak se posouvat. 

Mimo to doporučuji:

  • Relaxační techniky
  • Zapojit (zdravě) fyzickou aktivitu
  • Zaměřit se na kvalitní spánek
  • Neopomíjet také výživu
  • Vyhledávat kvalitní mezilidské vztahy
  • Dělat ty aktivity, které mě naplňují
  • Nezapomínat na vyvážení pracovního a osobního života
  • Dopřát si radost
  • Oceňovat se
  • Rozvíjet se

Vytváření zdravých návyků a pravidelného režimu může být k nastartování wellbeingu v každodenním životě klíčové. Je také důležité být si vědom svých potřeb a upravit tyto tipy podle svého jedinečného stylu života.

A jak jsme na tom s wellbeingem v České republice, umíme s tímto tématem nějak zacházet? Existují nějaké výzkumy a data?

Vnímám, že se u nás o wellbeingu začíná čím dál více hovořit, a začínáme s ním nakládat s mnohem větší důležitostí. Podle World Happiness Report z roku 2023, který srovnává 149 zemí z hlediska štěstí a wellbeingu svých obyvatel, se Česká republika umístila na 18. místě.

Existuje několik projektů i výzkumů, které wellbeing zahrnují. Obvykle je zmíněné téma zahrnuto v šetřeních/výzkumech, které se zaměřují na duševní zdraví. Jednou z organizací, která se tématu duševního zdraví a wellbeingu intenzivně věnuje, je například iniciativa Nevypusť duši, která participuje např. na projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+

Související…

Oliverovy cesty k přítomnému okamžiku: Jak si zachovat vnitřní klid
Tereza Theerová

foto: Shutterstock, se svolením Vladimíry Osadníkové, zdroj: Autorský článek

Tipy redakce

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Nejtěžší bylo uvědomění, že nemám opravdu nic, říká bývalý bezdomovec

Flákač, budižkničemu, alkoholik, čórka. To jsou typické konotace, které si mnoho z...

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

Ztraceni v pekle velkoměsta. Proč neumí naplňovat potřeby svých obyvatel?

„Talácel jsem se valícím davem, nikdo si mě nevšiml, nikdo na mě nepohlédl. Až...