V rychlém světě, ve kterém žijeme, se stres a starosti často dostávají do popředí našeho života a ovlivňují duševní pohodu. Co dělat pro zachování pevné a klidné mysli, anebo naopak pro její znovuobjevení? Inspirací nám může být příběh mého kamaráda Olivera.
Starý Oliver odešel
Oliver byl můj kolega v práci ve vydavatelství. Svou práci miloval, stejně jako my všichni. Byl workoholik. Stejně jako my všichni. Oliver byl vlastně ztělesněním pojmu „workoholik“. Jeho dny byly nepřetržitým maratonem schůzek, které se konaly jedna za druhou, hrozících termínů a neustálé snahy o profesní úspěch. Zákoutí jeho života vyplňovaly hromady zanedbaných snů, zaprášených koníčků i napjatých vztahů. Jenže pak se něco stalo.
Oliverova proměna z workoholika v uvědomělého člověka začala nečekaně. Byl to zdánlivě obyčejný den, kdy se vesmír rozhodl zasáhnout. Zdravotní problém otřásl Oliverem až do morku kostí a donutil ho postavit se tváří v tvář důsledkům hektického životního stylu. Přísné varování lékaře působilo jako budíček: „Zpomal, nebo poneseš následky.“ Dodnes přesně nevím, co lékař Oliverovi našel, s čím ho vyděsil nebo co mu hrozilo. Důležité je, že vím, že ten den byl počátkem Oliverovy cesty k všímavosti. Podpořen nově objevenou naléhavou potřebou sebezáchovy začal zkoumat různé cesty, jak do svého života vnést rovnováhu.
Zpočátku bylo ticho ohlušující a klid nepříjemný. Moje mysl, zvyklá na neustálý hukot produktivity, se proti neznámému tichu bouřila. Vůbec jsem nevěděl, jak to zvládnu, ale neměl jsem vlastně na výběr.
Mindfulness, starobylá praxe, o které slyšel, ale nikdy o ní neuvažoval, ho lákala jako potenciální protilátka na jeho chaotickou existenci. „Nevěděl jsem, co se sebou. Věděl jsem jistě jen to, že něco musím změnit, nebo umřu,“ vzpomíná dnes už s úsměvem Oliver. Recept na nápravu a „správnou cestu“ prý nemá, ale může říci, co pomohlo jemu, aby našel správný směr v životě.
První nádechy
Jeho cesta začala skromně, prostým závazkem, že si každý den vyhradí chvíli klidu. „Zpočátku bylo ticho ohlušující a klid nepříjemný. Moje mysl, zvyklá na neustálý hukot produktivity, se proti neznámému tichu bouřila. Vůbec jsem nevěděl, jak to zvládnu, ale neměl jsem vlastně na výběr. Vytrval jsem a hnala mě víra, že změna začíná malými, záměrnými kroky.“
Oliver se obrátil k meditaci všímavosti, která se stala jeho každodenní kotvou. V těchto klidných chvílích se naučil pozorovat své myšlenky bez posuzování a nechat je plynout jako mírný proud, nikoli jako rozbouřenou řeku. Postupně se neustálé myšlenkové štěbetání začalo uklidňovat a vytvořilo prostor pro čistotu mysli a klid.
Do mindfulness postupně pronikal hlouběji. Osvojil si vědomá dechová cvičení a uzemnil se v přítomném okamžiku. „Zprvu jsem potřeboval pomoc a našel jsem se v kundalini józe. Instruktorka mě naučila správně dýchat a dech vnímat. S každým nádechem jsem cítil, jak do mého těla vstupuje životní síla, a s každým výdechem jsem uvolňoval nahromaděný stres. Stal se z toho pro mě rituál, stejně jako dříve tabulky a večírky s klienty. Bylo to pro mě jako tlačítko pauzy stisknuté uprostřed chaosu, které mi umožnilo reagovat na výzvy spíše promyšleně než impulzivně.“
Poprvé jsem si okusil sílu okamžiku právě na závěrečné meditaci při jedné hodině kundalini. Nevěděl jsem, jak se soustředit na dech, a lektorka mi řekla, abych si představil, že se dívám do středu květiny. Na tyčinky, pestík… vnímal jsem jen květinu, její střed, vůni. A opravdu se mi povedlo najednou zastavit se a na nic nemyslet. Byla to pecka!
K dýchání se postupně přidalo stále více času stráveného v přírodě. Příroda se stala Oliverovým útočištěm, útěkem z betonové džungle, kde trávil většinu bdělých hodin. Víkendové výlety a ranní procházky v parku se staly neodmyslitelnou součástí jeho rutiny. Šustění listí a rytmické cvrlikání ptáků nahradilo pípání počítačů, smích kolegů, hluk prezentací. Kromě toho, že ho uklidňovalo, ho vlastně znovu nahodilo i do pracovního tempa. Tentokrát už ale s plnou kontrolou mysli. Byl totiž plně přítomen a, jak sám říká, „znovu spojen se světem“.
Zastavení znamená pohyb vpřed
Mindfulness nebyla pro Olivera jen osamělou záležitostí. Vyhledával komunitu a v místních meditačních skupinách nacházel podobně smýšlející jedince. Společné zážitky, společné dýchání a moudrost těch, kteří jsou na své cestě dál, mu poskytly neocenitelnou podporu. Pocit sounáležitosti mu dal jistotu, že našel správný směr. „Chápu, že to může znít divně. Ale poprvé jsem si okusil sílu okamžiku právě na závěrečné meditaci při jedné hodině kundalini. Nevěděl jsem, jak se soustředit na dech, a lektorka mi řekla, abych si představil, že se dívám do středu květiny. Na tyčinky, pestík… vnímal jsem jen květinu, její střed, vůni. A opravdu se mi povedlo najednou zastavit se a na nic nemyslet. Byla to pecka!“
Dopad Oliverovy proměny se projevil ve všech aspektech jeho života. V profesní oblasti zjistil, že chvíle zastavení posilují jeho kreativitu a schopnost řešit problémy. Kolegové si všimli nově objevené odolnosti a kluka, který by jim mohl v pohodě šéfovat. Oliver byl přirozeně vůdčí typ, ale byl v pohodě. K výzvám přistupoval s grácií, a ne se zběsilou naléhavostí.
I v osobním životě Oliverovy vztahy vzkvétaly. Pozorné naslouchání se stalo darem, který nabízel ostatním, což podpořilo hlubší vztahy. Zanedbávané koníčky a vášně, na které se snášel prach, byly vzkříšeny a přinášely radost a pocit naplnění, který by žádný pracovní titul nemohl poskytnout.
Všímavost, která má kořeny ve starobylých buddhistických tradicích, zahrnuje pozorování myšlenek a pocitů bez posuzování, což podporuje hluboké spojení s aktuálními prožitky.
Je to už devět let. A stejně jako se měnila roční období, měnil se i Oliver. Z workoholika pohlceného honbou za úspěchem se stal pozorný člověk, který si váží bohatství každého okamžiku. Strach, který jím zpočátku otřásl, se stal katalyzátorem hluboké proměny. Ve firmě vede obchodní tým, je oblíbený, má fungující rodinu, které se věnuje. Dokáže se totiž kdykoli oprostit od všeho, zavřít dveře kanceláře a oddělit to, co bychom měli oddělovat všichni.
Všímavost: Síla okamžiku
Všímavost se ve své podstatě soustředí na latinskou frázi Carpe Momentum, která nabádá jednotlivce, aby se chopili okamžiku, žili teď a tady. Znamená to udržovat vědomý stav mysli, plně spojený s otevřenou pozorností k přítomnosti. Všímavost, která má kořeny ve starobylých buddhistických tradicích, zahrnuje pozorování myšlenek a pocitů bez posuzování, což podporuje hluboké spojení s aktuálními prožitky.
„Praktikovat mindfulness umožňuje člověku zbavit se negativních myšlenek. Metoda si získává stále větší oblibu pro své pozoruhodné účinky na snížení stresu a duševní čistotu,“ říká pro Flowee Jana Zahájková, lektorka meditačních technik a praktikující instruktorka jógy.
Přínosy cvičení mindfulness
Všímavost pomáhá jednotlivcům uvědomit si spouštěče stresu a účinněji na ně reagovat, což umožňuje lepší zvládání stresu. Cvičení rovněž zlepšuje koncentraci a kognitivní schopnosti, zaměřuje pozornost na aktuální úkoly a zvyšuje produktivitu. Podle Jany Zahájkové pomáhá rozpoznávat a zvládat emoce, podporuje emoční inteligenci a zdravější vztahy.
Techniky všímavosti zklidňují mysl, podporují klidný spánek a zmírňují poruchy spánku způsobené myšlenkami, jež se nám soustavně honí v hlavě. Meditace je doplňkem všímavosti a spočívá v záměrném tréninku mysli s cílem dosáhnout vyššího uvědomění a duševní jasnosti. Na rozdíl od všímavosti vyžaduje meditace vyhrazení času na mentální cvičení, což odemyká nesčetné množství výhod.
Skutečné kouzlo nastane, když se všímavost a meditace propojí a vytvoří se vyvážená rutina, která zahrnuje obě praxe v průběhu celého dne.
„Všímavost, nebo chcete-li, mindfullness, celkově přispívá k pocitu pohody a vnitřního klidu a snižuje příznaky úzkosti a deprese. Skvělá je také v kombinaci s meditací,“ dodává Jana Zahájková. „Meditace je podobně jako všímavost nástrojem ke snižování stresu, podporuje relaxaci a uvolnění napětí. Umožňuje hlubší pochopení myšlenkových vzorců a emočních reakcí a podporuje sebeuvědomění. Pokud ji praktikujete pravidelně, pak snižuje příznaky úzkosti a deprese a navozuje pozitivní myšlení. Velkým přínosem je také uvolnění kreativity. Lidská mysl se naučí svobodně zkoumat a přemýšlet jinak než v běžných situacích. A konečně pak pravidelná meditace zvyšuje odolnost a pomáhá účinně zvládat životní výzvy.“
Propojení a rutina
Jak všímavost, tak meditace nejsou pouhá módní slova, ale neocenitelné nástroje pro péči o duševní pohodu. Jejich přínos přesahuje rámec snižování stresu a zahrnuje lepší soustředění i regulaci emocí. Zařazením jejich praktikování do každodenní rutiny si můžete vypěstovat klidnější a vyrovnanější mysl a vytvořit tak základ pro trvalé duševní zdraví.
Podle slov odbornice skutečné kouzlo nastane, když se všímavost a meditace propojí a vytvoří se vyvážená rutina, která zahrnuje obě praxe v průběhu celého dne. „Začněte den několika minutami všímavosti, abyste se pozitivně naladili. Zařaďte mini meditace nebo všímavé chvilky v průběhu dne. Večer se věnujte delší meditaci, abyste se uvolnili a připravili na klidný spánek,“ říká Jana Zahájková. S rozvojem technologií se účinným nástrojem, dostupným pro každého, staly i aplikace pro mindfulness ve virtuální realitě. Přenášejí uživatele do klidného virtuálního prostředí a poskytují zážitek, který zvyšuje soustředění a relaxaci.
Příležitost pro každého
Mindfulness se neustále vyvíjí a přizpůsobuje se technologickému pokroku doby. Ani Oliverova cesta od workoholika k všímavosti nebyla přímá. Byla to řada záměrných rozhodnutí, odhodlání k sebepoznání a uvědomění si, že nejvýznamnější úspěch se neměří oceněními, ale hloubkou vlastní přítomnosti. A tak si Oliver s každým všímavým nádechem dál vychutnával cestu a přijímal krásu dobře prožitého života.
Rozmanitá škála nástrojů mindfulness, které jsou k dispozici v roce 2024, vyhovuje různým preferencím a životním stylům a zpřístupňuje tak tuto praxi širšímu publiku. Ať už prostřednictvím virtuální reality, nositelných zařízení s biofeedbackem, asistentů poháněných umělou inteligencí nebo virtuálních her, jednotlivci mají nyní k dispozici rozsáhlou sadu nástrojů, s nimiž se mohou vydat na cestu k vlastní pohodě. Při zvládání požadavků moderního světa zůstává přijetí všímavosti v jejích různých podobách účinnou strategií pro pěstování klidu, života bez stresu a celkového relaxu.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
