V listopadu oslaví své 32. narozeniny, ale kuchařskou čepici nosí už 17 let. Řemeslu se učil v Rusku, Kazachstánu i Arménii a nyní své zkušenosti uplatňuje v Česku. Při vaření se inspiruje u mistrů české i zahraniční kuchyně a ve svých receptech nejvíce sází na rychlost a jednoduchost.
„Jak vám dnes chutnalo?” ptá se často hostů restaurace Amaryla osobně její šéfkuchař Maxim Semenchukov. Poznáte ho podle vysportované postavy a měkkého přízvuku „Lidé si občas myslí, že jsem Polák, nebo Slovák, a když se rozpovídám, tipují mě na Moraváka. Pocházím ale z Kazachstánu,“ směje se Max.
Inspirace z dětství
Jako malý hodně cestoval. Chvíli po rozpadu Sovětského svazu, když mu bylo 7 let, se jeho rodina odstěhovala do Ruska, ve 13ti se stěhoval znovu, tentokrát do Arménie. Ani zde se ale s rodinou neusadili natrvalo a po 2 letech se vrátili zpět do Kazachstánu.
Maxova maminka zde začala pracovat jako kuchařka a on s ní v práci trávil mnoho času. V té době už bylo jasné, jakým směrem se bude ubírat jeho kariéra. Vlastně to bylo jasné od chvíle, kdy na plážích města Nachodka ochutnal svou první vlastnoručně ulovenou krevetu. „Jídlo mě zajímalo už odmala. Pamatuji si vše, co jsem kdy ochutnal a při vaření stále používám vzpomínky a znalosti z dětství.”
"Jídlo mě zajímalo už odmala," říká Maxim
Základy češtiny za 3 měsíce
Jednoho dne, když byl Max zase zpět v Kazachstánu, za ním přišel kamarád a zeptal se ho, jaké má plány do budoucnosti. „Chtěl jsem se odstěhovat do Astany a pracovat tam jako kuchař. On plánoval odcestovat do Prahy.”
Maxe kamarádův nápad zaujal, slovo dalo slovo a zanedlouho už měli oba vyřízené potřebné doklady i vízum. „Nakoupil jsem si spoustu českých knih a učebnic, poslouchal jsem rádio, televizi i jak si lidé povídají v metru,” vzpomíná na své začátky s češtinou. Základy jazyka se díky své píli naučil za 3 měsíce. Přesto nebylo jednoduché se v Praze uchytit.
Cesta vzhůru
Svou českou kariéru Max odstartoval v hotelu Green Garden. Svého hlavního učitele české kuchyně ale poznal až v restauraci Mucha a největší zkušenosti z mezinárodní gastronomie načerpal jako zástupce šéfkuchaře v hotelu Kings Court. Po šesti měsících se ale doslechl, že v hotelu King David hledají šéfkuchaře. A ne jen tak ledajakého. Restaurace byla totiž striktně košér. Pro Maxe ale nebyl tento styl přípravy pokrmů úplnou novinkou. „Čeští kuchaři tohle moc dělat nechtějí, ale já jsem měl chuť učit se i inspirovat,” vysvětluje, proč pracovní nabídku hotelu přijal.
Po hotelu King David následoval designový Hotel Boho a nyní pracuje jako šéfkuchař v restauraci Amaryla, která se zaměřuje na zdravý životní styl, vegetariánské, bezlepkové a bezlaktózové pokrmy. Při vaření dává přednost rychlým a jednoduchým receptům, které v surovinách uchovávají maximální množství vitamínů a živin. V jídle je pro něj důležitá především vyváženost a kvalita. Často proto sahá po lokálních výrobcích od farmářů.
V jídle je podle Maxima důležitá zejména vyváženost a kvalita
„Running Chef“
Restaurace nabízí každý týden jiné denní menu, které Max sám sestavuje. Až někdy zavítáte do Amaryly, rozhodně vsaďte na tip "Running Chefa". Tuto přezdívku Max získal díky své lásce k běhání. Pravidelně ho můžete potkávat na maratonech po celé republice.
A když náhodou nevaří nebo neběhá, maluje a vzdělává se na kurzech. Jak jinak než na těch o vaření. „Rozhodně si nemyslím, že bych se už neměl co učit. Pořád se učím a snažím se být lepší. Pan Roman Vaněk jednou řekl, že jestli chcete být výjimeční, musíte dělat obvyklé věci neobvykle dobře. A o to se snažím.“
foto: Amaryla
