Ve svém předchozím článku jsem mluvila o tom, že i dlouhodobý pobyt v nemocnici vám může do života přinést mnoho dobrého, stačí se pouze na věci dívat z té lepší stránky. Co dalšího jsem si během své nedávné hospitalizace uvědomila?
Myslím, že mám v životě velké štěstí. Štěstěna při mně stála, když jsem se narodila nedonošená, s minimální porodní váhou a lékaři mi dávali 50% šanci na přežití. Dvakrát jsem se ocitla v situaci, převážně kvůli vlastní nepozornosti nebo nerozvážnosti, kdy chybělo málo, a už bych nebyla.
Ti „nahoře“ mi byli nakloněni, když jsem bojovala se zákeřnou nemocí, která mne původně odsoudila k doživotní neplodnosti. Jakoby zázrakem jsem nejen přežila, neoslepla, ale navíc jsem se stala maminkou krásného a zdravého chlapečka. Další „dary“ jsem dostala, když se o mne pokoušela jiná zákeřná nemoc, kterou se naštěstí podařilo včas odhalit a úspěšně vyléčit.
Tajemství šťastného bytí tkví v rovnováze
Život v harmonii
Když jsem v průběhu operace kolene a bezprostředně po ní „schytala“ podle ošetřujícího lékaře většinu možných potenciálních komplikací, jenž se statisticky příliš často neobjevují, měla jsem podle názoru většiny lidí z okolí smůlu.
Já však vím, že neměla, proto mne prosím nelitujte. Naopak jsem velmi ráda a vděčím osudu za to, že smím „vyvažovat“. Kdysi v Tibetu jsem se totiž naučila, že tajemství šťastného bytí tkví v rovnováze. A proto všechny tyto „komplikace“ vnímám jako uvádění věcí do rovnováhy. Nemůžu jen dostávat a brát pořád ty lepší karty. Navíc, když se podívám pořádně, každá taková zdánlivá „komplikace“ mi velmi pomohla. Zamyslet se, něco změnit, nebo si „jen“ více vážit dní, kdy jsem šťastná.
Sečteno a podtrženo, jsem pořád v plusu. Je mnohem víc toho krásného a pozitivního, co mne na mé dosavadní životní pouti potkalo.
Možnost vyvažovat beru tedy jako velký dar. To, že vůbec mám CO vyvažovat. Naplňuje mne to nadějí, že zase přijde období hojnosti, také klidem a vědomím, že vše je v pořádku, vesmír je tak, jak má být, zítra opět vyjde slunce a nastane nový den. A na něj se moc těším!
Třetí ponaučení z hospitalizace: všechny špatné události a negativní zážitky zkuste přijmout jako vyvažování toho dobrého, co vám život přinesl. Zkuste si vzpomenout na všechny důležité okamžiky, kdy jste takzvaně měli štěstí. Udělejte si inventuru a uvidíte, že pokud budete poctiví sami k sobě a budete jen trochu chtít, dopracujete se k pozitivní bilanci. Vůbec není špatné si ten pocit občas připomenout a pořádně si jej užit. Ze srdce vám to přeji.
foto: Profimedia
