Spokojeně jsem zalila fíkus a vyhlédla z okna své kanceláře. Tak pěknou a velkou jsem ještě nikdy neměla. O provinciích jsme neměli v centrále valné mínění, ale život tady mě překvapil. Už druhý den jsem totiž dostala mobil a notebook. Jen co sem dorazí korporátní směrnice a implementují se procesy, budou noví kolegové z centrály na mobil čekat standardní měsíc.
Reklama
V oddělení, kterému ode dneška velím, jsou tři pracovníci. A brzo budou propuštěni. Dobře placená místa patří nám. Ještěže peníze vládnou světem a zdejší pracující jsou, jako všude ve světě, zatíženi hypotékami, které je vedou k žádoucí poslušnosti. A mnozí jsou tu poslušní i bez nich.
Odkrytá hrozba
Zdejší muži vypadají jako typické příklady bezproblémového začlenění do struktury. Ty jsou ostatně známé ze všech kontinentů. Problém bude s pracovnicemi. Slýchala jsem o hezkých ženách, typických pro tuto kotlinu, půvabných a sexy. Tak to je to skryté nebezpečí, o kterém mluvili naši nejvyšší funkcionáři, a varovali před osobními kontakty.
Zdejší ženy jsou pohodové, nedělají z komára velblouda, i když by podle směrnic měly, a z toho je náš proškolený tým bez sebe blahem.
Desítky posil dorazily, osídlily byty na Vinohradech a rozhlížely se pyšně po dobytém území. Po dvou týdnech se ale začaly usmívat, pohvizdovat si a natřásat se. To musím nahlásit Joffreyovi, rozhodla jsem se. „Obávaný mrzout a protiva, osvědčený v provinciích jako velký trapič, byl zde již po patnácti pracovních dnech zcela ochočen asistentkou, která mu nosí směrnice, vyhlášky a nařízení. A on je podepisuje bez kontroly! Stal se onucí díky jejímu úsměvu,“ plakala jsem do telefonu šéfovi. „Všechny posily se tady uplatnily, dokonce i křivonohý šmaťha Alan!“ pokračovala jsem nešťastně.
„Angeliko, neboj se, naše byrokracie z nich udělá ovečky jako všude,“ utěšoval mě Joffrey. Tomu se to řekne, ale zdejší ženy jsou pohodové, nedělají z komára velblouda, i když by podle směrnic měly, a z toho je náš proškolený tým bez sebe blahem...
„Šéfe, ty všestranné domorodky začaly naše zkušené experty nahlodávat v jejich přesvědčení, výchově a morálce,“ žalovala jsem.
Směrnice na roztrhání
Velitelé totiž přestávali létat na víkend do centrály a zdůvodňovali to tím, že šetří budget za letenku. Ovšem služební kartu provětrávali za víkendové pobyty maskované za „stmelující outdoorové teambuildingy“. Jo, stmelovali se, ale s nestydami! A večer nepřipravovali prezentace, ale flámovali v restauracích. A dokonce si oblíbili i lokální víno! Nechápala jsem, že Joffrey, jindy tak přísný, mává rukou nad tragickými zprávami z dobyté lokality.
Hlavu si uvařím přemýšlením, jak to zrádnému pacholkovi osladím, osolím, opepřím a namydlím.
Mužům se nedá nic věřit. Zatímco já jsem se strachovala o dodržování korporátních směrnic a kultury, tak Joffrey balil kufr, a jen co přijel z pražského letiště, řekl mi, že mě v pátek čekají v Lisabonu. „Zrádče a podrazáku!“ křičela jsem. „Kvůli tobě jsem řadu let deptala podřízené v teritoriích a ty mě vyrazíš ze zlaté Prahy!?
„Chci žít v zemi, jejíž dcery vlní boky a směrnicím se posmívají i v pracovní době. Ženy, podrývající strukturu říše zevnitř... Jak okouzlující a vzrušující, to chci zažít na vlastní oči i kůži,“ rozplýval se ničema.
Jdu balit kufr, nic jiného mi nezbývá. Hlavu si uvařím přemýšlením, jak to zrádnému pacholkovi osladím, osolím, opepřím a namydlím. Když oddanou ženu, jako jsem já, potupí Joffrey, tak se může obávat mé největší pomsty. Jen ještě nevím jaké.
foto: Shutterstock
