Australští vědci objevili Ameriku: po 22 letech výzkumů přišli na to, že vegetariánská strava je skutečně zdravá

Prohlašovat se za vegetariána je odpradávna způsobem, jak se přihlásit k té lepší a ohleduplnější části lidstva, která nemyslí jen na sebe, ale také na ty ostatní a na budoucnost naší planety, k těm vyvoleným, kteří žijí udržitelný ohleduplný život. Morální postoje vyjádřila prostřednictvím přihlášení se k vegetariánství spousta více či méně významných osobností: Paul McCartney, Pythagoras, Ariana Grande, Adolf Hitler a spousta dalších.

A protože pro část našich spoluobčanů představuje vegetariánství kult, informace kolující ve veřejném prostoru zabírají celou škálu: od vědeckých informací přes zábavné recepty až po morálně-autoritativní mementa a motivační citáty. Informace, nahlížená rozdílnou optikou a interpretovaná rozdílným stylem, mívají k nepoznání odlišnou podobu.

Pokud přestanete jíst červené maso, snižujete pravděpodobnosti toho, že vám po kolonoskopii doktor sdělí špatnou zprávu.

Dát všechny informace dohromady a očistit je od nánosů chyb, nesprávných výsledků, křivolakých cest a různých vstupů a výstupů je opravdu těžká práce. Ovšem australští vědci v čele s profesorkou TianWang z Charles Perkins Centre, Fakulty medicíny a zdraví v Sydney, se toho nebáli a analyzovali tvrdá data hned z několika desítek celosvětových výzkumů, zabývajících se dopadem absence živočišných bílkovin v potravě. Těch výzkumů bylo celkem 29 a dohromady pokrývaly časový úsek 22 let. Výsledky pak Australané shrnuli ve vědecké studii, kterou publikovali v recenzovaném vědeckém časopisu JAMA Networks. A dospěli k nepříliš překvapivým závěrům.

Srdíčko si pochvaluje, konečník také

Tak především – vegetariánská strava snižuje možnosti kardiovaskulárních chorob. To je asi to nejdůležitější. Pomáhá snižovat množství nevhodných látek v těle. Například LDL-C cholesterol, to je ten „špatný“ cholesterol. Vegetariáni měli prokazatelně v průměru o 12,9 mg/dl méně špatného cholesterolu než masožrouti. Čistě rostlinná strava také pomáhá udržovat stabilně nízkou hladinu cukru v lidském těle a snižuje tak riziko vzniku cukrovky. Konzumace velkého množství ovoce a zeleniny může snížit riziko vzniku některých druhů rakoviny, vegetariáni mají prokazatelně nižší výskyt rakoviny než nevegetariáni. Pokud přestanete jíst červené maso, snižujete pravděpodobnosti toho, že vám po kolonoskopii doktor sdělí špatnou zprávu.

Ono to funguje!

Zpracovat obří množství dat z 22 let vědeckých výzkumů je téměř nadlidský úkol, zároveň pokud chcete najít údaje, podporující vaše teorie, ať už jsou jakékoliv. Pro pochopení toho, s čím vším se museli autoři studie o opravdu vědeckém stvrzení prospěchu vegetariánství vyrovnat: výzkumy pocházely z celého světa, nejen z Austrálie. Mezi respondenty byli obyvatelé Itálie, Číny, Malajsie, USA nebo třeba České republiky. Strukturování takového množství různorodých dat (srovnejte jen pro ukázku typicky českou a typicky italskou kuchyni) je nesmírně náročné, zvláště pokud musíte výzkumy dělit do příslušných skupin a podskupin, vytvářet komparativní metody na diferenciaci výsledků a upravovat výsledky s ohledem na nahodilost.

Pokud si celý tento článek vykládáte tak, že stačí přestat jíst utopence a bůček a všechno bude zase v nejlepším pořádku, musíme vás zklamat.

Zjistilo se také, že dodržování vegetariánské diety může vést ke snížení dávek léků na některé civilizační choroby. Příklad: nebezpečný cholesterol LDL-C se nejvíce snížil v těle těch, kteří vůbec necvičili. Šlo tedy o takové osoby, kterým prostě nasadili vegetariánskou stravu bez dalších doprovodných léčiv a požadavků na fyzickou aktivitu. Ovšem pozor, pokud si celý tento článek vykládáte tak, že stačí přestat jíst utopence a bůček a všechno bude zase v nejlepším pořádku, musíme vás zklamat. Takhle to nefunguje a všichni víme, že pokud jste zvyklí kalit, ve 4 ráno si ten gyros s hektolitrem majonézové omáčky stejně neodpustíte.

Pozor, zhubnete!

Další velmi důležitý poznatek byl, že lidé, kteří trpěli diabetem druhého typu s vysokým rizikem kardiovaskulárních chorob, velmi výrazně zhubli (až 4 kila). Přitom diabetici jsou jednou z nejohroženějších skupin vůbec. Snížení tělesné hmotnosti tak výrazným dílem přispělo ke zlepšení jejich zdravotního stavu, který byl doprovázen i stabilizací hladiny cukru v krvi, snížením cholesterolu a dalšími doprovodnými jevy. Australský výzkum tak přinesl extrémně důležité poznatky o potenciálních výhodách vegetariánské diety pro kardiometabolické zdraví, zvláště u jedinců s vysokým rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Vegetariánská strava není samospasitelná, ale přechod na vegetariánství může být klíčovým krokem k zlepšení celkového zdraví srdce.

Pokud vás tedy tento článek inspiroval ke změnám stravovacích návyků, je to asi dobře. Nedoporučujeme vám ale dávat vegetariánství na odiv zase tak moc. Není samospasitelné, spoustou životních návyků můžete pozitivní vliv správné konzumované stravy zase zničit. Může to být dokonce kontraproduktivní, zvláště v okamžiku, kdy si řeknete "tak, odteď nejím maso a všechno bude fajn". Virtue signalling sám o sobě nefunguje nikdy, pokud chcete opravdu žít zdravě, budete muset změnit trošku širší spektrum návyků.

A když budete svou nově objevenou víru dávat moc okatě najevo, budou si ostatní tak maximálně klepat na čelo. Takže než začnete psát poutavé posty na sociální sítě, zkuste to nejdřív půl roku vydržet. A když uvidíte pozitivní změny, pak se můžete pochlubit. A možná vám bude opravdu výrazně lépe. K čemuž vám samozřejmě blahopřejeme.