Nedávno mi moje fyzioterapeutka vyprávěla zajímavý příběh. Chodil k ní klient, který si už nějaký čas stěžoval na bolest mezi lopatkami. Když zlepšení nepřišlo ani po týdnu léčby a cvičení, poslala ho s podezřením na infarkt myokardu na pohotovost. Její prognóza se potvrdila; klient nakonec podstoupil bypass srdce. Mezilopatkové bolesti neměly se zády nic společného, ale byly následkem mnohem hlubšího problému.
Ruku v ruce
Naše tělo je velmi komplexní a tělesné procesy fungují na bázi spojených nádob – psychika ovlivňuje fyzickou kondici a naopak. Vše souvisí se vším. „Mezi hybným systémem a vnitřními orgány existuje blízká provázanost a úzké vztahy. Zjednodušeně se dá říci, že skrze popsanou nervovou soustavu jsou všechny interní systémy provázány a porucha v interním systému se projeví vždy i změnou funkce systému hybného,“ píše ve své knize světově uznávaný fyzioterapeut Pavel Kolář.
Už na konci 19. století britský neurolog Henry Head přišel s tím, že každý orgán má na kůži svou konkrétní projekci. Pokud například játra nefungují správně, pomocí nervových drah se problém projeví i na povrchu těla. Tak se svět dozvěděl o Headových zónách.
Nezřídka se stává, že pacient si stěžuje na chronické bolesti např. pravého ramene, které ovšem nereagují na aplikovanou léčbu, a to z důvodu, že primární příčinou je onemocnění jater.
Lidé často hledají příčinu v konkrétním bolestivém bodě, když ale nenajdou původ problému, nevědí si rady. Head však dokázal, že přecitlivělá kůže či bolest určité části těla může značit onemocnění vnitřního orgánu; jedná se o takzvanou přenesenou bolest, kterou má na svědomí míšní nerv. Náš útrobní systém je složen z viscerosenzitivních vláken, a právě těmito vlákny se při poškození vnitřního orgánu bolest reflexně projektuje do určitého kožního či svalového segmentu. Profesor Kolář ve své knize dodává: „Nezřídka se stává, že pacient si stěžuje na chronické bolesti např. pravého ramene, které ovšem nereagují na aplikovanou léčbu, a to z důvodu, že primární příčinou je onemocnění jater.“
Orgánová mapa
Na základě Headových objevů odborníci sestavili orientační orgánovou mapu:
- Játra a žlučník: blokády žeber a meziobratlových kloubů, bolesti pravého trapézového svalu a mezilopatkové oblasti
- Jícen: bolesti krční a hrudní páteře, blokády 4. – 6. žebra
- Srdce: bolesti mezi lopatkami, blokády žeber
- Žaludek: zvýšené napětí horního břicha na levé straně, bolest na území sedmého mezižebří
- Tenké střevo: poruchy v oblasti bederní páteře a pánve, bolest břišních svalů
- Slinivka břišní: blokace křížokyčelního kloubu na levé straně, křeč velkého bederního svalu vlevo
- Ledviny: omezená pohyblivost posledních dvou žeber, zhoršená funkce bránice, blokáda křížokyčelního kloubu na straně nemocné ledviny, citlivost na místě přechodu hrudní a bederní páteře
- Děloha a vaječníky: bolestivá bederní páteř, blokády kostrče, bolestivé pánevní svaly, poruchy hýžďového svalstva
Vztahy mezi pohybovým aparátem a orgány se zabývala například tato studie, která existenci Headových zón potvrdila. V západní medicíně jsou zóny využívány k diagnostice orgánových onemocnění, potvrzení však musí přijít skrze pokročilé zobrazovací metody. Je však zajímavé, že v čínské medicíně se Headovy zóny běžně používají k diagnostice orgánových nemocí rovnou.
Pochopitelně ne každý problém v pohybovém aparátu ukazuje na patálie viscerálního charakteru. Pokud vás ovšem již dlouhodobě trápí blokace kloubů či citlivá místa na pokožce, na které nezabírá obvyklá léčba ani fyzioterapie, možná je na čase podívat se hlouběji a hledat příčinu uvnitř těla. K tomuto účelu však vždy vyhledejte pomoc odborníka.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
