Znáte to. Jen co přijdete do práce, spadnou vám klapky přes oči i uši a pak se proberete, až když máte jít domů. Za celý den jste přitom nic nesnědli ani nevypili. A tak je to den za dnem. Lékaři jsou přesvědčeni, že se nestravujeme dobře. Ale jak Češi vnímají své stravování během pracovní doby? Ani podle nich to není žádná sláva. Kdyby jej měli oznámkovat jako ve škole, nejčastěji by si dali trojku, jak vyplynulo z průzkumu Barometr zaměstnanců společnosti Up Česká republika. Celkově jde o horší výsledek, než jaký přinesly výsledky stejného průzkumu před pěti lety. Proč tomu tak je? A mají lidé vůbec zájem své stravování zlepšovat?
Zdraví bylo důležité vždy, o tom není pochyb. Nicméně do ještě většího hledáčku se dostalo kvůli pandemii koronaviru, která rázně ukázala na křehkost lidské civilizace a zejména lidského zdraví, a to nejen fyzického, které bylo přímo nemocí ohroženo. Nedobrovolná izolace, rychlé změny a nejistá budoucnost zamávala v mnoha případech také s lidskou psychikou.
Fokus firem na zdraví zaměstnanců často chybí
Ani dnes se lidé necítí příliš dobře. To ostatně vidíme, i když jdeme s dětmi do restaurace. Převažují smažená jídla, jako jsou hranolky nebo smažák. „Podle našeho aktuálního Barometru se po tělesné stránce cítí výborně nebo velmi dobře pouze čtvrtina zaměstnanců a po duševní jen třetina,“ říká pro Flowee Stéphane Nicoletti, generální ředitel společnosti Up Česká republika, která se péči o zaměstnance firem a organizací v Česku věnuje téměř 30 let. Nicoletti současně připouští, že je to z velké části proto, že oblast zdraví v mnoha případech opomíjí zaměstnavatelé: „Přitom v práci tráví lidé velkou část svých všedních dní a propojení zdraví a práce je neoddiskutovatelné. Práce většinou negativně ovlivňuje naše zdraví a náš zdravotní stav zase dopadá na náš pracovní výkon.“
Co říkají odborníci?
Pravidelné, vyvážené stravování v příjemném prostředí a v milé společnosti je přitom alfou a omegou dobré fyzické, ale i psychické kondice a podle 9 z 10 lidí by měl zaměstnavatel této oblasti věnovat pozornost a o kvalitní stravování svých zaměstnanců pečovat. Význam této podpory potvrzují i odborníci. Jak navíc uvedl magazín Forbes, lidé se velmi často stravují u svého pracovního stolu a do práce chodí i s nemocí.
Reklama
„Podpora zaměstnaneckého stravování vhodnými formami je velmi smysluplná hned z několika důvodů. Vědecké studie i odborná literatura ukazují, že pravidelné stravování má vysoce pozitivní vliv na výkonnost a spokojenost zaměstnanců a zaměstnankyň. Naopak jeho absence může mít škodlivé dopady,“ vysvětluje Pavel Suchánek, výzkumný pracovník IKEM a zakladatel nutričních poraden FitBee.
Když budete dobře jíst, zlepší se váš výkon v práci
Je navíc i vědecky dokázané, že s lepším stravováním stoupají naše výkony. „Jestliže člověk bude konzumovat stravu v určité kvalitě, bude schopen vykonávat kvalitně i svoji práci. Další věc je budování vztahu mezi podnikem a zaměstnancem, jeho spokojenost a loajalita. Lidé ocení, když pro ně firma dělá něco, co nemusí. A hlavně – kvalitní strava je prevencí před obezitou a nemocemi. Tím pádem chrání před absencemi v práci, které různé choroby nezbytně provázejí,“ dodává Suchánek.
Češi chtějí dobře jíst, za opak viní jiné
Je vlastně dobré stravování důležité i pro samotné zaměstnance? A vnímají dopady stravování na svou fyzickou a psychickou kondici? Jednoznačně! Zdravé stravování je pro Čechy faktorem, na který by se nejraději zaměřili v rámci zlepšování svého fyzického zdraví. Úloha zdravé stravy je nezanedbatelná i ve vztahu k psychice. Jíst zdravěji je třetím nejčastěji zmiňovaným cílem zaměstnanců ve prospěch svého duševního zdraví.
S příspěvky na stravování pracuje maximálně efektivně jen málo zaměstnavatelů. Přitom tak lze zvýšit kupní sílu zaměstnance efektivněji, než kdyby měl stejnou částku získat čistě v rámci mzdy či platu.
„Kvalitní, správně tepelně upravená strava jednoznačně funguje z hlediska prevence různých druhů potíží, ať už jsou to chronická onemocnění typu vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol nebo třeba cukrovka. Samozřejmě je to i prevence průjmových onemocnění. Ty si lidé mnohdy přivodí tím, že doma prostě snědí něco, co už se dlouho krčilo v lednici. Každá firma si umí spočítat, že když bude mít zdravější pracovníky, stráví tito lidé méně času na nemocenské a budou schopni lépe odvádět svoji práci,“ popisuje Suchánek.
Jídlo působí jako balzám na duši
Kromě toho nelze popřít ani blahodárné účinky jídla na lidskou duši, a pokud je řeč o stravování během pracovní doby, má výrazný vliv i na atmosféru na pracovišti. Společný oběd s kolegy není pouhým časem, kdy se lidé rychle nasytí. Může to být současně i prostor pro upevňování vztahů, možnost na chvíli vypnout a odpoutat se od práce, chvíle, během které se naskytne čas i na mimopracovní popovídání.
Chybí čas a peníze
Ale ukazuje se, že právě tento prostor zjevně lidem dlouhodobě chybí. Podle výsledků Barometru je právě nedostatek času na jídlo faktorem, který nejčastěji zaměstnancům brání v lepším stravování v práci. Oproti situaci před pěti lety však význam tohoto faktoru výrazně oslabil. Naopak značně vzrostl problém nedostatku peněz. V současné době se jedná o druhou nejčastější překážku, bránící lepšímu stravování zaměstnanců. Nedostatek peněz se přitom v roce 2019 umístil až na šestém místě.
„Mnoho zaměstnavatelů se nachází ve zdánlivě bezvýchodné situaci, protože už zkrátka nemohou zaměstnancům přidat víc peněz,“ hodnotí tuto situaci Stéphane Nicoletti a dodává: „Na druhou stranu ale mnoho z nich nevyužívá zdaleka všechny nástroje odměňování naplno. Právě s příspěvky na stravování pracuje maximálně efektivně jen málo zaměstnavatelů. Přitom tak lze zvýšit kupní sílu zaměstnance efektivněji, než kdyby měl stejnou částku získat čistě v rámci mzdy či platu. Své daňové zvýhodnění si navíc jak papírové stravenky, tak eStravenky zachovávají i po zavedení konsolidačního balíčku.“
Oběd nad pracovním stolem
Za nedostatkem času a peněz na jídlo zřejmě stojí i nejčastější nešvar českých zaměstnanců, který zdraví rozhodně nijak neprospívá. Tím je obědvání u pracovního stolu. V současné době se takto stravuje více než třetina lidí a tento podíl oproti situaci před pěti lety narostl, což je smutná zpráva.
„Psychologové zjistili, že když člověk odejde ze svého pracoviště a přemístí se do nějakého stravovacího provozu, ať už je to třeba restaurace, nebo firemní jídelna, vždycky to má pozitivní dopad. Zaprvé na psychiku, protože si více odpočine, a za druhé se tak podporují sociální kontakty, což je taky nezanedbatelné. Samozřejmě ne vždy je to reálné, půlhodinová přestávka na jídlo je dost krátká, jestliže má člověk někam dojít. Podniky musí brát v potaz i typ provozu, směny a podobně. Ale vždycky stojí za to se snažit najít řešení. Kdyby se to nevyplatilo, proč by to dělala Škoda, proč by to dělal ČEZ? A proč by to dělal už Tomáš Baťa?“ dodává závěrem Pavel Suchánek z IKEM.
Všichni známe ono staré známé: Pověz mi, co jíš, a já ti povím, jaký jsi. Pokud nám tedy jde o lepší zdraví, ale i o lepší pracovní výkony a lepší náladu, měli bychom začít u zdravého stravování, a to i v pracovní den.
foto: Shutterstock , zdroj: Autorský článek
