Karolína Brabcová vystudovala sociologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. S ekologií začínala v San Franciscu při vytváření konceptu Ekologické stopy. Dnes se podílí na analýzách výrobků z hlediska obsahu jedovatých látek v ČR a v Evropě.
Aktuálně přichází s novým zjištěním. A to jsou nebezpečné látky ve spodním prádle. „Nedávná studie odhalila alarmující množství bisfenolů ve spodním, především ženském prádle, což může narušovat hormonální systém,“ upozorňuje Karolína Brabcová, která své znalosti mimo jiné uplatňuje v neziskové organizaci Arnika.
Začněme trochu odlehčeně. Prozraďte, jaké spodní prádlo ráda nosíte?
Nosím pouze bavlněné spodní prádlo. Teď mám na sobě jedno světlé od německého výrobce. Mělo by mít minimálně osmdesát procent bavlny. Moc mi nesedí ani krajkové prádlo.
Jak dlouho vybíráte, než si spodní prádlo koupíte? Trpíte „nemocí z povolání“?
Sama si ho vybírám podle toho, co je zrovna na pultě či ve slevě. Ale obecně dávám přednost bavlně a u dalšího textilu přírodním materiálům. Jednak je to daleko příjemnější na tělo, je prodyšné. Jednak ze svého povolání vím, že toxické přísady se často přidávají právě do syntetiky, a to ve větší míře než do přírodních materiálů.
Současně syntetické vlákno nejde moc dobře recyklovat, nehodí se ani do hadrů apod. Zkrátka se syntetikou je hlavně problém v okamžiku, kdy je z toho materiálu odpad. Pak neexistuje zcela ekologické řešení, jak s ní naložit.
Bisfenol A narušuje naši hormonální rovnováhu. Přispívá tak k rakovině prsu a je spojován se zvýšeným rizikem potratu, obezitou nebo metabolickými poruchami, neblaze působí na vývoj malých dětí a také na imunitní systém.
Vy jste teď přišli se šokujícím zjištěním. V dámských kalhotkách jsou nebezpečné bisfenoly. O co jde?
Testovalo se 166 vzorků spodního prádla, 79 z nich bylo dostupných na českém a slovenském trhu, zbytek pocházel z Maďarska, Rakouska a Slovinska. Test ukázal, že 82 % prádla ze syntetických vláken obsahovalo nebezpečné bisfenoly. Obsahovalo jej největší mírou dámské spodní prádlo, nejčastěji vyráběné ze syntetických látek. Nejvyšší zjištěná koncentrace, zjištěná u výrobku koupeném v Rakousku, dosahovala 301 mg/kg, tj. více než 350krát vyšší než maximální bezpečný limit EU (0,8 mg/kg). Největší riziko výskytu bisfenolů bylo spojeno se syntetickými vlákny, jako je polyamid a polyester.
Proč se tam dávají?
Bisfenoly se přidávají do syntetických vláken včetně polyamidu či polyesteru pro fixaci pigmentů a barviv – zkrátka aby barva na látce lépe držela.
Nejvíce jich je tedy v syntetickém prádle. To znamená, že takové ty krásné krajkové kalhotky, tanga… To je asi to nejhorší?
Ano, je to tak. Krajkové a syntetické prádlo dopadlo nejhůře. Dokonce i to velmi drahé mělo v některých případech v sobě daleko více bisfenolů než levnější kusy.
Jak to, že i oblečení pro panenky je zdravější?
Je to dáno tím, že pro hračky platí nejpřísnější evropská legislativa, co se týče bezpečnosti a obsahu toxických látek. V textilu včetně toho dětského je omezeno méně jednotlivých toxických látek.
U některých kousků jsou limity výrazně překročené. Jak je ale možné, že je to vlastně dovoleno?
Zatímco v hračkách jsou zakázány automaticky všechny karcinogeny, mutagenní látky a látky způsobující neplodnost či narušující reprodukční funkce člověka, v textilu bylo specificky nově omezeno jen zhruba 32 konkrétních látek s těmito vlastnostmi. Bisfnenoly narušují hormonální systém a byly časem také klasifikovány jako reprodukční toxické látky, nicméně v době revize textilní legislativy se tam nedostaly.
Tak se stane, že oblečení pro panenky je bezpečnější než to, co kupujeme našim dětem. I proto se snažíme, aby evropská legislativa tyto látky lépe regulovala a zakázala je ve všem spotřebním zboží bez ohledu na to, o který sektor se jedná. Děti si hrají nejen s hračkami a řada těchto látek na nás působí z mnoha zdrojů.
Co se nám může stát, když takové prádlo nosíme?
Bisfenolů je větší množství, zakázán byl zatím jen bisfenol A – a to v kojeneckých lahvičkách a v paragonech. Bohužel byl nahrazen podobnými látkami – bisfenolem S či F. Ty jsme také našli v testovaných kalhotkách.
Nezáleží na značce ani ceně prádla. Jediným vodítkem je to, zda je prádlo z více než 85 % z bavlny. Zajímavé je, že i díky tomu prádlo pro chlapce v sobě skoro žádné bisfenoly nemělo.
Bisfenol A narušuje naši hormonální rovnováhu – konkrétně napodobuje v těle hormon estrogen a vyvolává v něm, zjednodušeně řečeno, podobné reakce jako tento hormon. Do těla se nám ale dostává v daleko větších dávkách než estrogen. Přispívá tak k rakovině prsu a je spojován se zvýšeným rizikem potratu, obezitou nebo metabolickými poruchami, neblaze působí na vývoj malých dětí a také na imunitní systém.
Testy ukázaly, že praním lze z prádla odstranit bisfenoly jen částečně. Ačkoli se koncentrace snížily zhruba o 75 %, ukázalo se, že mohou kontaminovat i další části prádla, které nebyly syntetické. Navíc pak končí ve vodě, odkud se nám opět dostávají zpět do těla. Tyto látky naše čistírny odpadních vod neumějí odstraňovat.
Mohla byste nám poradit nějaké značky spodního prádla, kde ty toxické látky nejsou?
Nezáleží na značce ani ceně prádla. Jediným vodítkem je to, zda je prádlo z více než 85 % z bavlny. Zajímavé je, že i díky tomu prádlo pro chlapce v sobě skoro žádné bisfenoly nemělo. Kupodivu i prádlo zakoupené v levných textilních řetězcích (Primark, Kik, NKD, Pepco) či supermarketech (Lidl, Tesco) bylo buď zcela bez bisfenolů, či s velmi nízkými koncentracemi. Ale zase je to dáno spíše tím, že tam jsme nakoupili častěji bavlněné spodní prádlo.
Krajkové a syntetické prádlo dopadlo nejhůře. Dokonce i to velmi drahé mělo v některých případech v sobě daleko více bisfenolů než levnější kusy.
Je důležité dodat, že spodní prádlo, které bylo v době přípravy testu k dispozici, již nyní nemusí být na pultech k dostání. Nabídka obchodů s oblečením se velmi rychle mění. Výsledky testu je proto třeba brát spíše jako sondu do poměrů na trhu než jako návod, které značky si vybírat. Skutečně je lepší se řídit druhem materiálu. I prádlo z přírodních vláken, jako je modal či viskóza, na tom bylo o něco lépe, byť stále nejlépe vychází bavlna.
Toxické látky jsou všude kolem nás. Asi i tam, kde bychom je nečekali. Na kterém nejpřekvapivějším místě jste je zaznamenala?
Nejvíce mě překvapilo to, že se mohou objevovat v recyklovaném plastu. Jedná se o bromované zpomalovače hoření, které byly již dříve zakázány, ale díky recyklaci se nám vracejí zpět ve výrobcích. My jsme je objevili v levných hračkách například z tržišť. Je proto nutné všemožně motivovat či naopak trestat výrobce materiálů a látek, pokud vyrábějí již z dlouho známých toxických látek.
Co mě překvapilo, že spousta výrobců spotřebního zboží není schopna dohledat složení či obsah látek v materiálech, z nichž své výrobky vyrábějí. To je chyba, protože zákazník pak viní je. Přitom chyba je hned na začátku při výrobě materiálů, hodně často se to týká plastů.
Jak můžeme eliminovat toxické látky ve svém životě?
Používejte přírodní osvědčené materiály všude, kde to jde. Ty v sobě většinou mají méně toxických látek. Velmi levné výrobky neznámého původu a v poslední době také hodně výrobky z čínských e-shopů, jako je Shein či Temu, bývají hodně problematické nejen z hlediska toxických látek. Výrobci nemusí plnit žádné povinnosti ve vztahu ke spotřebiteli, takže se třeba nedočkáte vrácení peněz, pokud vám prádlo nesedí.
Co chystáte dalšího ? Na co se teď zaměřujete?
Pokud se lidem nelíbí současná situace, mohou na arnika.org podepsat naši výzvu Výrobky bez jedů. A pak tu máme hodně praktickou věc: Děláme nyní bezplatný kurz Ambasador zdravé domácnosti v rámci evropského projektu Life Chembee. Školíme spotřebitele v tom, na co si mají doma dát pozor, jakou kosmetiku či čisticí prostředky používat, jak se oblékat a v jakém nádobí vařit. Další kurz začne někdy v lednu a lidé se mohou přihlásit na webu ceskobezjedu.cz.
Reklama
foto: Se svolením Karolíny Brabcové, zdroj: Autorský článek
