„Zalej kytky!“ – „Už zase?!“ „Vynes odpad!“ – „Proč furt já, proč s tím nejde ségra?!“ „Stav se pro máslo a chleba.“ – „Chjo, dyť jsme byli na nákupu v sobotu!“ Znáte? Znáte. Šlágr většiny domácností, zejména těch s dětmi v onom rozmilém věku mezi dětstvím a dospělostí. A člověk-rodič si říká: „Byl jsem v jejich věku taky takový neřád?“
Asi byl. Domácí práce jsou nepopulární a teprve časem přijdeme na to, že si u nich jde i odpočinout. Ovšem určitě ne ve věku dětském nebo pubertálním. Takže si rodiče kladou otázku, jakým kouzlem dosáhnout toho, že se jejich brouček zapojí do úklidu, nákupu a jiných aktivit aspoň s o něco méně demonstrovanou neochotou (protože o radosti nebo nadšení se tady opravdu nedá mluvit).
7 osvědčených způsobů jak děti zapřáhnout:
Zadávejte konkrétní úkoly s časováním a motivací
„Zalej kytky v obýváku, předsíni a na balkóně, to budeš mít za 5 minut hotové a pak můžeš vypadnout ven.“ Dítě má jasno v úkolech, zhruba představu, kolik času mu to zabere, a před sebou vidinu něčeho fajn.
Co si budeme povídat, děti nikdy z domácích prací nadšené nebudou.
Mluvte na dítě z očí do očí
Když hodíte povel přes rameno, nezjistíte, že dítě vás neposlouchá, protože má na uších sluchátka. Nebo zasněný pohled, který ukazuje, že zrovna přemýšlí, který z herců z Twilight se jí líbí víc. To je pak každé zadání na…
Úkoly pište
A je asi jedno, jestli na papír, do Snapchat nebo SMS. Pravda, vždycky se dá tvrdit, že SMS nedorazila, aplikace nefunguje… Takže spíš ten papír a předat hezky z ruky do ruky.
Nechte si potvrdit, že dítě rozumí, co a proč má udělat
Aby se pak nestalo, že nastanou hlášky typu: „Ale tos mi neřekl!“, „Já nevěděl, že to má být dneska!“ nebo „Já myslel, že stačí, když půjdu na tu poštu až zejtra!“ apod. Navíc rodiči v procesu ověřování někdy dojde, že potomek úkolu jenom nerozumí – a předejde se tím zbytečným nervům.
Dítěti jasně řekněte, co po něm požadujete, motivujte ho a potom i čas od času odměňte.
Dítěti jasně řekněte, co po něm požadujete, motivujte ho a potom i čas od času odměňte.
Využijte půvab výjimek
Když dáváte dítěti jako kapesné 500 korun a zvednete mu je na 600 korun, bude první měsíc nadšené, druhý bude rádo a třetí měsíc to bude považovat za normální. Tak nechte těch 500 korun a občas mu dejte padesát nebo stovku s tím, že to má za pomoc v domácnosti. Podtrhuji nepravidelně! Výjimku je třeba prodat!
Chvalte a oceňujte (ale správně a před správnými lidmi!)
Takže určitě ne před jeho kamarády nebo rodiči jeho kamarádů. Zmínit před babičkou nebo dědou, jak vám tento týden Jarda pomohl s nákupem nebo jak jste vděční, že Eliška vyžehlila pračku prádla, to se počítá. Taky je to prima v mazlivých chvilkách rodiče a dítěte třeba před spaním, nebo když si spolu povídáte. Pozor – neporovnávejte sourozence mezi sebou! Sourozenecká rivalita může způsobit neochotu všech zúčastněných.
Jednou za čas dejte něco významného
Vytoužený tablet, víkend bez rodičů, přespat u kamaráda, výlet na rallye… podle možností, vaší kapsy a rozsahu, v jakém dítě pomáhalo. A vždycky dítěti jasně řekněte, že to je za pomoc, které si ceníte.
Jestli vám to něco připomíná, tak ano, jsou to vlastně principy manažerského delegování. No a proč ne, když to funguje?! A pro další nápady, tipy a jiná moudra se podívejte na e-booky, videa a články Olgy Medlíkové na její stránky.
Čtěte také:
Mami, už dost! Jak opičí láskou neudusit puberťáka!
Připravte dětem kreativní party. Budou vás milovat
O sexu s dětmi mluvte v útlém věku, říká socioložka
foto: Shutterstock
