Zatím není jasné, jak dlouho a kde všude budou muset děti v souvislosti s koronavirovým ohrožením nosit roušky. Zdá se, že v hromadných dopravních prostředcích je to čeká nejméně do příštího jara. Těch českých se to (prozatím) netýká, ale ty americké a i mnohé evropské si roušky užijí i ve škole. Americká psycholožka doktorka Eileen Kennedy-Moorová, která se specializuje na dětské duševní zdraví a napsala o něm řadu knih, ve svém článku na serveru Psychology Today akcentuje pět témat, která by mohla dělat rodičům dětí nosících dlouhé měsíce roušky starosti, a rovnou nabízí odpovědi, zda jsou ony obavy oprávněné.
1. Nosit roušku je neosobní, nebude moje dítě celodenním pobytem mezi maskovanými lidmi traumatizováno?
Pohybovat se mezi lidmi s rouškami je nová zkušenost pro každého, nejen pro děti. Neznamená to ale, že je to pro děti děsivé nebo traumatizující. Jako rodiče máme velký vliv na význam, který děti přikládají svým zkušenostem. Od zhruba osmi měsíců věku se děti dívají na reakce ostatních a učí se, jak by měly reagovat. Například když děti poprvé uvidí psa, podívají se na něj, pak se podívají na dospělé a uvidí, zda se mají bát. Pokud jsou dospělí klidní nebo pozitivní, pomáhá to tomu, aby i dítě bylo klidné nebo pozitivní.
Většina dětí dokáže dobře komunikovat i s běžnou rouškou. Mohou se dokonce naučit mluvit zřetelněji, aby jim bylo dobře rozumět.
Totéž platí pro roušky. Pokud jsme klidní a pozitivní my, tak se je i děti naučí lépe přijímat. Stejně se i negativní reakce dospělých mohou přenést na děti. Malým dětem můžeme situaci ulehčit třeba tím, že dáme roušky jejich oblíbených plyšákům. Roušku jim prezentujme jako běžnou součást života a dobu s rouškou je možné postupně prodlužovat, aby si děti snáze zvykly.
2. Nezasahují roušky do komunikace? Jak moje dítě pozná emoce nebo tón hlasu učitele skrz roušku?
Je zřejmé, že zakrytá ústa nejsou pro komunikaci ideální. Vidět přátelský úsměv učitele nebo spolužáka je pro děti dobré. Naštěstí komunikujeme prostřednictvím mnoha jiných způsobů, než je úsměv. Děti budou učitele a spolužáky slyšet včetně tónu a zabarvení hlasu, uvidí výraz v očích, pohyby obočí a řeč těla.
Učitelé zřídka používají ke komunikaci během výuky jen mluvené slovo. Posilují verbální pokyny tím, že žákům ukazují pomůcky, využívají učebnice a píší na tabuli. Pro děti se sluchovým postižením, které se musí spoléhat na odezírání, je možné použít například štít. Většina dětí však dokáže dobře komunikovat i s běžnou rouškou. Mohou se dokonce naučit mluvit zřetelněji, aby jim bylo dobře rozumět.
3. Nebudou masky děti rozptylovat? Jak se mohou děti a učitelé soustředit na vyučování, pokud je má učitel celý den hlídat, aby si nesundávaly roušky?
Jakmile se ve třídách zavede běžná výuka a děti si zvyknou, že při ní mají roušky, učitelé nebudou muset trávit velké množství času tím, že budou kontrolovat, zda děti roušky nosí. Pro učitele je snazší přimět skupinu dětí, aby uklidily učebnu, než pro rodiče, kteří musejí dítě přemlouvat, aby si uklidilo hračky v pokojíčku.
Autorita učitele a pozitivní tlak na třídu jsou samozřejmě i v tomto případě ku prospěchu. Když se děti rozhlédnou a uvidí, že všichni ostatní nosí roušku, očekává se, že i ony tak učiní. Děti také bývají spravedlivé ohledně dodržování pravidel, takže se pravděpodobně budou navzájem nutit, aby roušky nosily.
4. Mám doma potíže přimět děti, aby si obuly boty. Jak je pak donutím nosit roušku?
Některé děti bude rozhodně náročnější přesvědčit. Ujistěte se, že vaše dítě rozumí tomu, proč jsou roušky důležité. Možná je na čase, abyste si s dětmi promluvili o hodnotách, jako je ochota tolerovat nějaké osobní nepohodlí, abychom pomohli udržet v bezpečí celou společnost. Dejte svému dítěti na výběr, jakou masku bude nosit. Malé děti si mohou užívat roušky s tváří tygra, pandy nebo oblíbenou pohádkovou postavou. Umělecky zaměřené děti si mohou roušky samy navrhnout a vyrobit.
Starší děti budou mít pravděpodobně svůj názor na to, jaký styl roušky je přijatelný nebo naprosto nepoužitelný. Klíčový je komfort. Nechte své dítě vyzkoušet několik druhů roušek, abyste zjistili, ve které z nich se cítí nejlépe. Některé děti dávají přednost takovým rouškám, které se nedotýkají úst. Jiné preferují měkký hadřík, některé děti mají rády masky, které se připevňují kolem uší, další dávají přednost rouškám obepínajícím celou hlavu.
5. Vidím, že někteří dospělí nosí roušky špatně. Jak mají vůbec správně nosit roušky děti?
Všichni jsme už asi viděli dospělé, jak chodí s maskami pod nosem, nebo dokonce pod bradou, což šíření virů nijak nebrání. Děti se musí naučit, jak roušky nosit správně a bezpečně. Nejlepší způsob, jak to udělat, je být dobrým vzorem. Chcete-li pomoci vašemu dítěti pochopit, jak roušky fungují, můžete použít třeba demonstraci uvedenou v článku deníku Washington Post.
Naplňte misku vodou a posypte pepřem. Kýchněte bez masky a s maskou, vaše dítě pak může vidět, že maska blokuje kýchání a zabraňuje pohybu pepře. I přes nejrůznější pokusy a demonstrace děti stále v manipulaci s rouškami chybují. Zapomenou a dotknou se přední části roušky, nebo si dokonce pod rouškou škrabou svědící nos. I nedokonalé nošení roušek je však v kombinaci se správným mytím rukou a sociálním distancováním lepší než nenosit roušky vůbec.
Reklama
foto: Shutterstock, zdroj: Psychology Today
