Kdy se trend obrátil? Chudé děti tloustnou a ty bohaté naopak hubnou

"Velcí malí". Tak nějak lze podle serveru týdeníku Economist nazvat britské děti z chudších rodin. Podle londýnského pediatra Ronny Cheunga je důvod prostý. Bohatí a vzdělaní lidé sledují aktuální trendy a mohou na ně pružně reagovat. Mají víc času a prostředků na zdravé stravování a pravidelný pohyb nejen svůj, ale i svých dětí. Bohatší lidé také žijí blíž přírodě nebo sportovním klubům než chudí. Je pro ně tedy snazší zdravě jíst, pravidelně se hýbat a přimět k tomu i děti.

Thomas Burgoine z Centra výzkumu výživy a aktivity (CEDAR) na Cambridžské univerzitě vysvětluje, že současně došlo k nerovnoměrnému rozšíření sítí s rychlým občerstvením. On a jeho kolegové zkoumali růst prodejen rychlého občerstvení v Norfolku mezi lety 1990 a 2008. Zjistili, že v nejchudších oblastech se jejich počet zvýšil o dvě restaurace na 10 tisíc obyvatel, zatímco v nejbohatších místech byl průměrný nárůst oproti chudým čtvrtím pouze čtvrtinový.

Chudší rodiče mají starosti s placením nájemného či účtů za elektrickou energii, proto jim prý už nezbývá tolik prostoru pro řešení zdravých večeří.

Podle vládní agentury Public Health England pak v celé Anglii průměrně na 10 tisíc lidí připadá nějakých osm provozoven s rychlým občerstvením, přičemž v nejchudších částech země jde téměř o 12 provozoven na 10 tisíc lidí. Pokušení stravovat se v takových zařízeních navíc podle charitativní organizace Cancer Research kromě dostupnosti v chudých dětech podporují i nevyžádané reklamy, k nimž jsou prý náchylnější než děti z bohatých rodin.

Jde tu o cenu?

Zdravá strava nepatří mezi nejlevnější záležitosti. Alespoň podle CEDARu. Centrum zjistilo, že v letech 2002 až 2012 byly čerstvé a zdravé potraviny, jako je zelenina a nezpracované maso, výrazně dražší než nezdravá jídla, jako jsou pizzy a hamburgery. S vysokou cenou zdravého jídla se dále podle behaviorálního psychologa a ekonoma Huga Harpera z týmu Behavioral Insights pojí i skutečnost, že chudší rodiče mají starosti s placením nájemného či účtů za elektrickou energii.

Proto jim prý už nezbývá tolik prostoru pro řešení zdravých večeří pro sebe a své ratolesti. Jeden z experimentů podle Economistu prokázal, že osoby, které byly požádány, aby si zapamatovaly dlouhý řetězec čísel, vykazovaly větší pravděpodobnost, že si místo ovocného salátu vyberou čokoládový dort, než ti, kteří tento výběr prováděli v klidu. Takhle lidské myšlení ovlivňuje stres. A chudí ve stresu bývají často.

Pokud chce někdo vyřešit problém s dětskou obezitou, měl by v první řadě vyřešit problém se sociální nerovností.

Anglická vláda na situaci reagovala, vydala například prohlášení, které se týká reklam s nežádoucími potravinami, jež v televizi nesmí běžet před devátou hodinou večerní. Vedoucí University College London’s Institute of Health Equity Sir Michael Marmot se ale domnívá, že pokud chce někdo vyřešit problém s dětskou obezitou, měl by v první řadě vyřešit problém se sociální nerovností.

Otázka je, co je tím myšleno. Pokud ještě na konci minulého století byly děti z chudších rodin hubenější než ty z bohatých, nemusí být problém jen v sociální nerovnosti. Problém bude opravdu spíš v tom, že méně informovaní rodiče dopřejí dětem to, o čem si myslí, že je to "trend". Oni totiž ty reklamy na fast foody po deváté večerní vidí.