Podle výzkumů se asi 39 % indické populace z náboženských nebo jiných důvodů ztotožňuje s vegetariánskou stravou. Jak ale na stránkách BBC píše redaktorka Kamala Thiagarajanová, v poslední době v Indii významně narůstá i počet veganů, tedy lidí, kteří se stravují čistě rostlinně. Zatímco vegetariáni nejedí „jen“ maso, vegani se kromě něj vyhýbají také mléku, vajíčkům a výrobkům s jejich obsahem.
Ačkoli se tak výběr ryze veganských potravin může jevit značně omezený, indická kulinářská tradice tento pohled popírá a nabízí širokou paletu vegetariánských pokrmů, které lze snadno uzpůsobit veganským požadavkům. Základní indická jídla vyzdvihují prospěšnost tradičních plodin nabitých živinami, jde především o luštěniny (čočka, cizrna, fazole) a obiloviny (jáhly, rýže).
To podle Thiagarajanové přináší značné výhody nejen veganům v Indii, ale i po celém světě, protože faktem je, že veganství je celosvětově na vzestupu. Stále více lidí si totiž začíná uvědomovat výhody plynoucí z ryze rostlinného stravování – jde o benefity zdravotní i ekologické. Otázkou ovšem zůstává, zda je veganská strava vhodná i pro děti. Výsledky průzkumů naznačují, že ano. Nad skladbou jídelníčku je ale třeba přemýšlet, nutné je také brát v potaz určitá rizika.
Děti potřebují živiny i energii
Snad nejdůležitější aspekt, který se při plánování dětského veganského jídelníčku musí vzít v potaz, je skutečnost, že rostoucí dítě potřebuje pro každé vývojové stádium přísun specifických živin, jejichž nedostatek ho může trvale poškodit.
„Děti zejména v kojeneckém věku rychle rostou a vyvíjejí se. Mají tedy velmi vysoké požadavky na určité živiny, a přitom mají relativně malý žaludek. To znamená, že potraviny, které dostávají, by měly v relativně malém objemu poskytnout maximum živin a dostatek energie,“ vysvětluje pro BBC Mary Fewtrellová, profesorka dětské výživy na University College London's Great Ormond Street Institute of Child Health.
Veganské děti mají ve srovnání s dětmi všežravců silnější srdce a jsou štíhlejší, na druhou stranu jim ale více hrozí řídnutí kostí.
Kojencům živiny a energii dodá mateřské mléko, u batolat už je nutné jídelníček pečlivě plánovat, aby obsáhl jejich velké výživové potřeby. Zanedbání může vést k celoživotním následkům, což je problém, který se nevyhýbá ani veganství. Špatně plánovaný veganský jídelníček vedl u dětí v minulosti k tragédiím, jimž se dalo předejít.
Například v roce 2016 bylo v Miláně rodičům odebráno roční dítě poté, co testy odhalily, že důsledkem veganské stravy trpí nebezpečně nízkou hladinou vápníku. Italská média tehdy uvedla, že roční dítě vážilo stejně jako tříměsíční a hladina vápníku v krvi stačila sotva na přežití. O rok později byli v Belgii odsouzeni rodiče sedmiměsíčního chlapečka, který zemřel na dehydrataci a podvýživu poté, co byl krmen rostlinným mlékem vyrobeným z ovsa, pohanky, rýže a quinoy.
Skladba veganské stravy by se ale neměla podceňovat ani u starších dětí, ačkoliv studie většinou hovoří o tom, že může být spíš přínosná. To totiž platí opět jen v případě, že je vyvážená.
Štíhlejší, ale náchylnější k řídnutí kostí
Asi nejobsáhlejší studie, v níž se vědci zabývali dopadem veganské stravy na zdraví dětí, byla publikována v roce 2021 v American Journal of Clinical Nutrition. V rámci výzkumu porovnávali badatelé zdravotní důsledky veganské, vegetariánské a konvenční stravy u polských dětí ve věku 5 až 10 let. Studie zahrnovala 63 vegetariánů, 52 veganů a 72 všežravců, kteří jedli maso, vejce i mléčné výrobky.
Výsledky vyšly pro vegany celkem uspokojivě. Veganské děti byly ve srovnání s dětmi všežravců štíhlejší a díky nižší hladině cholesterolu v krvi měly silnější srdce. Na druhé straně dosahovaly v průměru asi o tři centimetry nižší výšky a měly nižší kostní hmotu, než by mělo odpovídat jejich věku. Podle Jonathana Wellse, spoluautora studie a profesora antropologie a pediatrické výživy na londýnské UCL, není zjištění o nižší výšce nikterak znepokojující, protože neznamená, že děti nemohou v budoucnu ještě vyrůst. Co už ovšem za znepokojující společně s kolegy považuje, je nižší hustota kostí.
„Kosti se vyvíjí zhruba do věku 20 let, a pokud do této doby optimální kostní hmotu nevybudujete, nepodaří se vám to už nikdy,“ řekl BBC s tím, že nižší kostní hmota zvyšuje náchylnost k nástupu osteoporózy. „Místo kardiovaskulárních onemocnění tak mohou být děti veganů v dospělosti náchylnější k řídnutí kostí, neznamená to ale, že by byly nemocné zrovna teď,“ dodal.
Vitamin B12 je základ
Překvapivé rovněž bylo, že vegetariánské děti měly tendenci jíst více nezdravého jídla (pizza, slazené nápoje), zato ale měly nejvyšší příjem vápníku. Všežravci vedli v příjmu bílkovin, vegani měli naopak vápníku nejméně. Ukázalo se také, že až třetině zúčastněných vegetariánů nebo veganů nebyly podávány žádné potraviny obohacené o vitamin B12 nebo doplňky stravy s jeho obsahem, což je problém, protože tento vitamin se v rostlinných potravinách téměř nevyskytuje. Dospělí vegani dobře vědí, že vitamin B12 doplňovat musí, proto je zvláštní, že k tomu nenabádají své děti.
Každopádně z toho všeho plyne, že dobře plánovaný veganský jídelníček může i dětem ve vývinu jednoznačně prospět. Na tom se shodují i odborníci z Akademie výživy a dietetiky v USA, kteří tvrdí, že dobře naplánovaná vegetariánská a veganská strava je vhodná pro všechny fáze života. Naše potomky jí neohrozíme už v těhotenství, v jejich kojeneckém věku ani dětství. Upozorňují ovšem na to, že ve všech fázích života je veganům nutné zajistit optimální příjem vitaminu B12. Pozitivní postoj k veganské stravě pro děti všeho věku ve zprávě o studii z roku 2019 zaujala i Německá společnost pro dětskou a dorostovou medicínu. Badatelé zde uvedli, že nutriční potřeby rostoucích a dospívajících obecně lze skrze rostlinnou stravu uspokojit, je ovšem nutné jejich výživu konzultovat s pediatrem a doplňovat vitamin B12.
Pozor na polotovary
V posledních letech se pozornost veganů až příliš často upíná k novinkám typu veganského sýra nebo bezmasých burgerů, což jsou produkty, které přechod na rostlinnou stravu usnadňují. Stejně tak ale usnadňují sklon k přejídání a výběru nezdravých potravin, které, ačkoliv jsou rostlinné, mohou škodit stejně jako nezdravé živočišné, a navíc kvůli jejich preferenci mohou organismu scházet výše zmiňované podstatné živiny. A to může být opět nebezpečné zejména u dětí.
Z toho důvodu Edwina Rajová, klinická dietoložka z nemocnic Aster CMI se sídlem v indickém Bengaluru, upozorňuje na to, že pokud má mít veganská strava smysl, je důležité, aby byla sestavena z kvalitních a nutričně hodnotných složek. Výborným příkladem takového jídelníčku je právě kuchyně indická, která vedle pestrosti a rozmanitosti nabízí i onu kýženou kvalitu. „Místo rafinovaných mouk a jednoduchých cukrů by se vegani měli zaměřit na komplexní sacharidy, třeba z celozrnné rýže. Veganští rodiče také musí mít na paměti, že výživové požadavky na příjem bílkovin činí gram na kilogram tělesné hmotnosti,“ řekla dietoložka BBC s tím, že za zdroje kvalitních bílkovin se považují třeba jáhly, čočka, hrách nebo fazole.
Zní to složitě, ale podle Karly Moreno-Bryceové, specialistky na dětskou veganskou výživu z Minneapolisu v USA, může být plánování rostlinného jídelníčku poměrně snadné. „Vyžaduje jen trochu pozornosti navíc, aby bylo zajištěno, že se dětem dostane klíčových živin, jako jsou železo, zinek, jód, omega-3, vápník, vitamin D a vitamin B12,“ řekla BBC s tím, že hlavní důraz by měl být kladem na suplementaci vitaminu B12, který se v rostlinné stravě téměř nevyskytuje.
Veganským rodičům pak Moreno-Bryceová doporučuje, aby se zaměřili na potraviny bohaté na výše zmiňované živiny. Konkrétně jde třeba o fazole, čočku, tofu, avokádo a ořechová másla. Lahodný a výživově hodnotný veganský „sýr“ se dá vyrobit třeba z kešu ořechů a brambor, jogurty z arašídového mléka a mléko kravské lze nahradit nápojem z mandlí nebo kokosu. Spousta kvalitních potravin se dá koupit už i hotových, jen je třeba číst složení a dívat se na množství bílkovin a nenaletět jen „vegansky vyvedenému“ obalu.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: BBC
