Vánoční kapry většinou považujeme jen za jakousi komoditu, a přestože podle vědců vnímají bolest podobně jako ostatní zvířata, zacházíme s nimi jako s neživými věcmi. Než kapr doputuje na náš stůl, musí absolvovat dlouhou, strastiplnou cestu, jejíž výsledek můžeme vidět v kádích u prodejních stánků. Krev, namačkaná těla, vypoulené oči, zoufalý boj o každý nádech, strach a bolest. I to je součást předvánoční atmosféry.
„Mnoho lidí si myslí, že ryby necítí bolest, protože nekřičí, ale je to velký omyl. Z hlediska anatomického i fyziologického lze jednoznačně říci, že systém vnímání bolesti funguje u těchto živočichů prakticky totožně jako u koček, psů a lidí. Chcete-li lépe porozumět tomu, jak tuto vánoční tradici vnímají kapři, zkuste si představit zanedbané a zraněné psy, kteří jsou prodáváni v přeplněných klecích,“ říká polský zoolog a profesor Andrzej Elzanowski. Vědecké výzkumy už dávno prokázaly, že kapři jsou v mnoha ohledech podobní ostatním zvířatům, přesto jejich utrpení stále bereme jako nedílnou součást „svátků klidu a míru.“
Hrubé zacházení
Trápení kaprů začíná už u rybníka, kdy jsou vylovené ryby sunuty jakousi dlouhou vanou s otvory, jimiž propadávají malé úlovky, a posléze doslova přesypány do přecpaných nádob a odvezeny do sádek. Tam poté dva měsíce nedostávají žádnou potravu, aby bylo maso co nejkvalitnější.
Na stáncích trpí kapři dále, prodejci s nimi často zachází jako s věcmi a běžně je k vidění lámání či uštipování ploutví zachycených do sítí nebo vytahování z vody za žábry. Přestože jsou tyto praktiky v Čechách zakázány, v minulých letech byly opakovaně zdokumentovány. Mezi další běžné příčiny vážných zranění patří například pády, umačkání, vysoká koncentrace ryb, hrubé nástroje a další.
Kapři jsou často nemocní nebo mají vážná zranění
Nemocné ryby
Ryby z intenzivních chovů jsou také náchylnější k nemocem. Mezi časté infekce, které se mohou rychle šířit, patří například kapří erythrodermatitida (KE) a kapří virémie (KV). KE je infekce způsobující zánět kůže, který se šíří po celém těle, ale také do hloubky, což vede k odlupování kůže a vředům, později až k obnažení kostí a svalů.
KV je virová infekce vedoucí k destrukci ledvin, sleziny i jater, ke krvácení a zhoršení imunity. Mimoto jsou tito kapři náchylní k plísním, parazitům, kteří mohou napadnout prakticky jakoukoli část jejich těla včetně ploutví, očí, srdce nebo ledvin.
Boj o přežití
Je-li kapr bez vody, dusí se, což se děje jak během samotného výlovu, vykládky a nakládky, tak i během manipulace při pouličním prodeji. Ještě horší je to v případě, že si lidé koupí kapra živého a ten pak třeba i několik hodin trpí v igelitové tašce.
„Skutečnost, že kapři dokážou přežívat na vzduchu relativně dlouhou dobu, nám neříká nic o tom, jak se při tom cítí. Kapři potřebují kyslík stejně jako lidé, a když se jim ho nedostává, zoufale bojují o každý nádech, vteřinu za vteřinou,“ říká profesor Elzanowski.
Zakoupeného kapra nikdy nenechávejte dětem jako hračku a nepouštějte ho ani zpět do rybníka. Vzhledem k celkovému vysílení, častým poraněním a nemocem mají takováto zvířata velmi malou šanci, že přežijí. Pokud tedy chcete na Vánoce udělat dobrý skutek, vyměňte kapří řízky za vegetariánskou alternativu, nebo alespoň kupte kapra takového, který prošel co nejkratším úsekem distribučního řetězce.
foto: Shutterstock, zdroj: Vánoce bez násilí
