Ultrazpracované potraviny jsou směskou různých průmyslových přísad, například emulgátorů, zahušťovadel a umělých aromat, které se v řadě výrobních procesů do potravin přidávají. Dávno se ví, že sladké nápoje a různé snídaňové cereálie jsou ultrazpracovanými potravinami. V poslední době se k nim ale řadí i různé inovace, jako jsou třeba takzvané „rostlinné“ hamburgery, jež se obvykle vyrábějí z bílkovinných izolátů a dalších chemických látek, aby lidem chutnaly.
Intenzivní průmyslové procesy používané k výrobě ultrazpracovaných potravin ničí přirozenou strukturu potravinových složek a zbavují je mnoha prospěšných živin. Mezi ně patří třeba vláknina, vitaminy, minerály a fytochemikálie. Mnozí z nás si dobře uvědomují, že ultrazpracované potraviny jsou pro zdraví škodlivé. A dvě nové studie to potvrzují.
Vitamíny to nevytrhnou
První studie, o které bude v tomto článku řeč, se zúčastnilo více než 20 tisíc dospělých Italů. U účastníků, kteří konzumovali největší množství ultrazpracovaných potravin, bylo zjištěno zvýšené riziko předčasného úmrtí z jakékoli příčiny. Druhé studie se účastnilo víc než 50 tisíc amerických mužů. Její výsledky potvrzují, že vysoká konzumace ultrazpracovaných potravin je spojena s vyšším rizikem rakoviny tlustého střeva.
Někteří vědci vyslovili teorii, že ultrazpracované potraviny zhoršují zánět proto, že je tělo rozpoznává jako cizí, podobně jako invazní bakterie.
K tomu, aby se riziko onemocnění způsobené konzumací ultrazpracovaných potravin „neutralizovalo“, přitom nemusí stačit ani příjem správných živin. A podle výsledků studií bohužel nefungují ani pokusy potravinářského průmyslu zlepšit výživovou hodnotu ultrazpracovaných potravin prostým přidáním několika dalších vitaminů.
Roli hrají záněty
Jaké faktory tedy mohou vysvětlit to, že jsou ultrazpracované potraviny tak škodlivé pro naše zdraví? Italská studie potvrzuje, že u lidí, kteří jedli nejvíce ultrazpracovaných potravin, byly častěji přítomny znaky zánětu, konkrétně například vyšší počet bílých krvinek. V našem těle přitom může vzniknout zánětlivá reakce z různých důvodů, třeba když se nachladíme nebo řízneme. Tělo reaguje tím, že vyšle signály našim imunitním buňkám (právě například bílým krvinkám), aby zaútočily na všechny napadající patogeny (například bakterie nebo viry).
Zánět obvykle poměrně rychle odezní, u některých lidí však nikoli. U nich se pak vyvine chronický zánět v celém těle a ten může způsobit poškození tkání. Podílí se také na mnoha chronických onemocněních, mezi něž patří rakovina a kardiovaskulární choroby.
A tady se dostáváme zpátky k jídlu. Vzhledem k tomu, že známky zánětu byly pozorovány u těch účastníků italské studie, kteří jedli nejvíce ultrazpracovaných potravin, mohlo by to naznačovat, že je to právě zánět, který může být příčinou vzniku různých nemocí. A některé látky běžné v ultrazpracovaných potravinách (například emulgátory a umělá sladidla) zvyšují zánět ve střevech tím, že způsobují změny ve střevním mikrobiomu.
Horečka z Mekáče
Někteří vědci vyslovili teorii, že ultrazpracované potraviny zhoršují zánět proto, že je tělo rozpoznává jako cizí, podobně jako invazní bakterie. Tělo tak vyvolává zánětlivou reakci, kterou vědci nazývají „horečkou z rychlého občerstvení“. A tato reakce způsobuje zánět celého těla. Výzkum v USA přitom prokázal, že ultrazpracované potraviny způsobují i další zdravotní problémy, například zhoršenou funkci ledvin. To vysvětlují toxiny, jež jsou přítomny v obalech těchto potravin. Vzhledem k tomu, že zánětlivé reakce jsou v našem těle pevně zakódovány, nejlepším způsobem, jak jim předejít, je ultrazpracované potraviny vůbec nejíst.
Jako protizánětlivé se ukázaly některé rostlinné diety s vysokým obsahem přirozených, nezpracovaných potravin. Rostlinná strava bez ultrazpracovaných potravin totiž může pomoci odvrátit chronické nemoci. Úplně nejlepší způsob, jak se vyhnout škodlivým účinkům, je tedy zkrátka připravovat jídla od základu z přírodních potravin.
Reklama
foto: Shutterstock , zdroj: The Conversation
