O přírodních neboli permakulturních zahradách jsme na konci minulého roku mluvili s Tomášem Svobodou, který se živí tím, že je pomáhá realizovat. Touto tématikou se zabývá i mezinárodní nevládní organizace Permakultura, která realizuje permakulturní systémy ve středoevropských podmínkách a věnuje se edukaci veřejnosti. S permakulturou je nedílně spjata i problematika včel, které jsou zásadní pro přírodní cykly, pro člověka a zároveň se podílejí na vytváření zdravého životního prostředí.
Včelám se v poslední době věnuje hodně pozornosti. Včelaření se stává užitečným koníčkem i ve městech, je to dobře?
Lidé si začínají uvědomovat důležitost včel pro opylování rostlin, a tím i pro lidské zdroje potravin. Hmyzu přitom celkově v krajině ubývá, údaje mluví o jeho sedmdesátiprocentním úbytku během několika posledních desetiletí. Přitom podle Alberta Einsteina lidstvo přežije včely jen o čtyři roky. Je tedy dobře, že si lidé začínají uvědomovat svoji závislost na přírodě, a dokonce i na hmyzu, i když tato vlna zájmu přišla později, než by bylo ideální.
Také se tvrdí, že včely mají mít co nejpřirozenější prostředí, v té souvislosti se mluví i s permakulturou. Jak včely souvisí s permakulturou?
Náš spolek vydal v rámci edice svých brožurek Klíč k soběstačnosti také jednu příručku s názvem Včely a jiný hmyz na pozemku. Kromě včel existuje mnoho dalších opylovačů, například samotářských včel a vosiček a bez těch všech si nelze zdravý ekosystém zahrady či krajiny vůbec představit.
V USA je podobná situace jako v Evropě, hmyz ztrácí svá přirozená stanoviště, na včely útočí různé choroby i hladina pesticidů v prostředí.
A permakultuře jde o vytváření takových zdravých systémů. Včely navíc poskytují med a další cenné produkty, takže z nich má člověk i přímý užitek. A permakultura má v oblibě přesně takovéto prvky a pracuje s nimi ve svých designech.
Jak konkrétně včely ovlivňují ekosystém?
Nejdůležitější jsou právě jejich "opylovací služby", ale ona výše zmíněná současná módní vlna městského včelaření ovlivňuje i lidské ekosystémy měst, stmeluje komunity a poutá pozornost veřejnosti k tomu, že i ve městě existuje příroda a možnost produkce potravin. Zajímavé je, že med z městských rostlin obsahuje méně škodlivin, jako jsou pesticidy a další, než med z krajiny ovládané průmyslovým zemědělstvím.
Co včely nejvíce ohrožuje a jak se tomu dá bránit? V USA prý včelstva hromadně vymírají...
V našich podmínkách je to roztoč kleštík, který způsobuje varoázu. Jeho šíření přitom souvisí s klimatickými změnami. Konvenční včelaři se přou s těmi přírodními o tom, jak se kleštíkovi bránit, zda používat chemické preparáty, jaké zásahy mají být povinné, zda nechat volný průběh přírodnímu výběru, nebo zda včely neoslabovat tím, že se jim na zimu sebere med a nahradí se rafinovaným cukrem. V USA je podobná situace jako v Evropě, hmyz ztrácí svá přirozená stanoviště, na včely útočí různé choroby i hladina pesticidů v prostředí.
Může včely nějak chránit každý z nás?
Radila bych hlavně majitelům zahrádek, teras i balkonů, aby nepoužívali insekticidy a aby pěstovali medonosné rostliny, případně ponechali někde na zahradě divoký koutek, kde budou moci růst i plané rostliny. Tím se zaslouží o větší pestrost přírody alespoň v malém měřítku. A když to udělá hodně lidí, bude to velký krok k dobrému.
Reklama
zdroj: Permakultura CS
