Že v mírách je dobré mít pořádek, to ví lidstvo už stovky let. A přesvědčuje se o tom zas a znovu. Třeba v roce 1998 vyslali lidé k Marsu sondu Mars Climate Orbiter, která měla měřit počasí na této planetě a hledat zde vodu. Sonda však nikdy žádnou zprávu neodeslala. Spadla na povrch. A to jen proto, že řídící tým, který sondu postavil, používal americké jednotky, jako jsou míle nebo stopy, zatímco řídící středisko používalo metrický systém. Vědci se nyní snaží podobným případům předcházet, a tak jednotkám dávají čas od času nový řád.
Ještě víc a ještě méně
Každé čtyři roky se ve francouzském Versailles schází Generální konference pro míry a váhy (Conférence Générale des Poids et Mesures (CGPM)). Ta pokrývá skutečně skoro celý svět, vždyť sdružuje 64 členských zemí a 36 pozorovatelských zemí. Letos to bylo již po dvacáté sedmé, co se zde známí vědci sešli, a po více než třiceti letech schválili nové předpony jednotek. Je to velká věc, protože se ukazuje, že fyzika či chemie přesáhla dříve nemyslitelné hranice a je třeba na to reagovat. Podle Richarda Browna, vedoucího metrologie v britské National Physical Laboratory, byl tento krok nutný, protože se světem potulovaly neoficiální předpony.
Jeden elektron měl až dosud hmotnost 0,001 yoctogramů. Nyní bude vážit jeden rontogram.
Naposledy v roce 1991 se na GGPM konferenci připojily předpony zepto, yocto, zetta a yotta, vyjadřující triliardtinu s kvadriliontinu (10-21 a 10-24) a triliardu a kvadrilion (1021 a 1024). Jenže ani to už vědcům nestačilo. Nejen ve vesmírném pojetí jsou takové míry nevyhovující. „Potřebu změny jsem si uvědomil, když jsem viděl, jak se internetem plíživě rozmáhají neschválené předpony, jako je například hella, což používá Google pro vypočítání uložených dat v hellabajtech,“ říká Brown. Stejně tak měli vědci problémy i s vesmírnými jednotkami. Proto nově schválili předpony pro podíly: ronto (10-27, jedna kvadriliardtina, zkratka „r“), quecto (10-30, jedna kvintiliontina, zkratka „q“). A pro násobky: ronna (1027, jedna kvadriliarda, zkratka „R“) a quetta (1030, jeden kvintilion, zkratka „Q“).
Dosavadní tabulka předpon násobků a podílů dle oficiální soustavy SI se bude rozrůstat, Zdroj: Shutterstock
Váha planet i elektronů
Chcete příklad, že takové násobky mají smysl? Tak si vezměte, jak velká je Země, nebo proti ní gigantický Jupiter. Přitom ve vesmírném měřítku nejsou ničím proti ohromným vesmírným tělesům, které pozorujeme nejlepšími teleskopy. A tak se hmotnost Země rovná 6 ronnagramům (6 Rg) bude jednou vědcům hodit, až budou vesmírné giganty s naší Zemičkou poměřovat.
Na opačném konci tabulky pak můžeme mít zase jednodušší vážení elektronů. Jeden elektron měl totiž až dosud hmotnost 0,001 yoctogramů. Zatímco nyní bude vážit jeden rontogram.
Jistě, nám ostatním to může být tak trochu putna. V mnoha řečech světa každopádně platí jedno stejné pořekadlo: pořádek musí být. A podle Richarda Browna by měl tento pořádek vydržet přibližně další čtvrtstoletí.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
