Tahle zima ukazuje, že z lyžování se může stát spíš jen historická vzpomínka než aktivní sport. A to nejen v našich podmínkách někde na kopci v Jizerkách, ale dokonce i v Alpách. Změna klimatu je totiž zasáhla jako ještě nikdy a vědci předpokládají, že lepší už to nebude.
Téměř stoletá tradice
Ačkoli se v Alpách lyžovalo odnepaměti, první vlek postavili v roce 1934 v Davosu. Od té doby se Alpy staly Mekkou evropského lyžování, které se v roce1936 stalo olympijským sportem. První ročník na olympiádě v Garmisch-Partenkirchenu vyhrál domácí lyžař Franz Pfnür.
Jenže tehdy ještě byly zimy opravdu tuhé a umělý sníh zdaleka nebyl potřeba. Dnes už je to ale jinak. Většina sjezdovek je uměle zasněžována, a to nejen pro prodloužení lyžařské sezóny, ale bojuje se i o udržení v její plné sezóně.
Teploty letí nahoru
Důvod je jasný – lidská činnost. Oproti předindustriální době se zdejší průměrná teplota zvýšila o dva stupně, což se nezdá být příliš. Nicméně ve výsledku to pro Alpy znamená dvojnásobek světového průměru. Začíná tak cyklus, který lze jen těžko zastavit: Pokud se půda přehřívá slunečními paprsky, žádný sníh se na ní neudrží.
Kdo chce zůstat na vrcholu lyžařského průmyslu, musí investovat. Ne ovšem do lanovek, jak tomu bývalo dříve, ale do supermoderních technologií, které sníh udrží i v těch největších vedrech.
Rok 2022 byl obzvlášť špatným pro alpské ledovce, které tály nebývalou rychlostí, a sněhová pokrývka na hřebenech hor byla tak chabá, že velká severoitalská řeka Pád v létě téměř vyschla. Neměla totiž kde brát vodu, když na vrcholcích už nebyl žádný tající sníh. Mimo jiné za to mohl písek ze Sahary. V březnu jej totiž vítr zavál nad evropský kontinent a ledovce vypadaly spíš jako hory na Marsu. A tmavší barva znamená opět rychlejší zahřívání…
Dlouhodobé předpovědi naznačují, že Alpy by mohly být bez ledovců už v roce 2100. A to zcela.
Konec zimní sezony?
Letošní zimní sezona se zdá být ještě horší. Ve švýcarském středisku Adelboden den před závodem Světového poháru v lyžování naměřili neskutečných 20 °C. A i ve 2000 metrech nad mořem zde byla teplota nad modem mrazu. To znamenalo, že sjezdovka byla zasněžena pouze uměle vytvořeným sněhem a tála neskutečnou rychlostí. Naštěstí se v noci před závodem počasí umoudřilo a teplota o něco klesla, takže se závod mohl uskutečnit. Všude kolem už ale zbyly jen holé svahy a bahno.
Změna klimatu zasáhla Alpy jako ještě nikdy a vědci předpokládají, že lepší už to nebude.
Ale to není všechno. V Rakousku měla střediska kolem Salcburku sníh naposledy začátkem prosince 2022. V Chamonix ve Francii jsou nečinná i sněžná děla, protože je nedostatek vody, ze kterého by sníh mohli místní vyrábět. Ve Švýcarsku některá střediska dokonce otevřela své letní cyklostezky, než aby se snažila nabízet zimní sporty. Malá francouzská vesnička Saint-Firmin nedávno odstranila svůj lyžařský vlek (který pochází z roku 1964), protože už tam více než deset let prostě chybí sníh.
A takhle můžeme pokračovat kolem dokola celých Alp. I v těch největších lyžařských střediscích nyní můžete najít informace o výšce sněhové pokrývky v řádek jednotek centimetrů a nikoli metrů, jak tomu bylo kdysi.
Co s tím?
Lyžařská střediska se už nesnaží propagovat pouze lyžování. Pokud se dnes podíváte do jejich nabídky, kromě sjezdovek a skipasů tu najdete i horská kola, tipy na procházky i náročnější treky po hřebenech hor. A není třeba ani žádné náročné horské vybavení jako cepíny a mačky. Cesty jsou poměrně jednoduše schůdné.
Kdo chce zůstat na vrcholu lyžařského průmyslu, musí investovat. Ne ovšem do lanovek, jak tomu bývalo dříve, ale do supermoderních technologií, které sníh udrží i v těch největších vedrech. Například na švýcarském ledovci Rhone letos pokryli povrch speciální látkou, která zpomaluje tání a zvyšuje odrazivost slunečního záření. Jenže se ukazuje, že to má dopady na místní ekosystém i technologie.
I v těch největších lyžařských střediscích nyní můžete najít informace o výšce sněhové pokrývky v řádek jednotek centimetrů a nikoli metrů, jak tomu bylo kdysi.
Zásadním problémem se však nakonec stává nikoli lyžování, ale voda. Jak ukázalo léto 2022, absence sněhové přikrývky na vrcholcích hor zcela vysuší podhůří. Už v roce 1995 tzv. Alpská úmluva mezi Rakouskem, Francií, Německem a Monakem zkoordinovala přístup ke zdrojům, dopravě a cestovnímu ruchu v rámci Alp. Jenže celá dohoda může okamžitě padnout, pokud bude nedostatek vody. Cestovní průmysl je sice pro region důležitý, ale mnohem důležitější je právě dostatek vody. Takže její plýtvání (včetně energií) výrobou umělého sněhu může jakoukoli dohodu poslat k ledu. A nutno dodat, že plýtvání je velké. Vždyť spotřeba vody se v lyžařských měsících každoročně zvýší až o 80 %.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
