Říkáte si, že to není nic pro vás? Dejte tomu šanci. Podle psychiatra Radkina Honzáka a japonoložky Denisy Vostré, kteří své know-how sepsali do knihy HAIKU cesta ze stresu, jsou výsledky zaručeny. Básnění dává myšlenkám řád a pomáhá nám vyznat se v sobě a ve svých emocích.
„Od samého začátku, co jsem tuhle básnickou formu poznal, ji doporučuji lidem jako cestu ze stresu. Musí se totiž na její tvorbu plně soustředit a zapřáhnout obě mozkové hemisféry. Levou, aby počítala slabiky, a pravou, aby přišly ke slovu emoce a dávalo to smysl,“ říká v knize Radkin Honzák.
Haiku, jako účinnou formu boje s úzkostí a smutkem, využívají i některé terapeutické skupiny, příkladem je společenství Dlouhá cesta, která sdružuje rodiče, kteří přišli o své děti. Dokonce vydali sbírku vybraných básní Haiku na dlouhé cestě.
Proč haiku?
Já sama jsem za knihu pana Honzáka velmi vděčná, protože potvrdila můj osobní přístup k vypořádávání se s náročnými životními situacemi. Básně haiku píši už léta. Člověk má často v hlavě zmatek a neumí se vyznat v chuchvalci různých emocí a myšlenek. Když jim ale dáme řád a formu, dá se s nimi pracovat racionálněji.
Od samého začátku, co jsem tuhle básnickou formu poznal, ji doporučuji lidem jako cestu ze stresu. Musí se totiž na její tvorbu plně soustředit a zapřáhnout obě mozkové hemisféry. Levou, aby počítala slabiky, a pravou, aby přišly ke slovu emoce a dávalo to smysl.
Básně, a zejména haiku, jsou perfektní cesta k tomu, abychom se soustředili pouze na psaní. Je třeba totiž dodržet nejen formu – hlídání počtu slabik, ale i smysl. Není to nic složitého, tato básnická forma má pouhých 17 slabik ve třech řádcích o 5-7-5 slabikách. Báseň je velmi krátká, a velmi intenzivní prožitek dokáže vyjádřit velmi přesně.
Příklady:
Zimní podvečer. (5 slabik)
Na hnízda spících ptáků (7 slabik)
hustě padá sníh. (5 slabik)
(Masaoka Šiki)
Je štěstí mít rád.
Je štěstí být milován.
Měla jsem štěstí!
(Eva Kaplanová)
Možná si ze školy pamatujete jméno Macua Bašó, který haiku proslavil. Jeho básně jsou složitější a mají často filosofický podtext, možná proto neměl mnoho následovníků. Tento typ básní se pak více rozšířil díky Josa Busonovi, který je psal formou, která byla srozumitelnější širšímu publiku a blíž běžným situacím. V popředí vždy stál jeho osobní prožitek.
Jak začít psát haiku?
Pořiďte si na psaní speciální sešit a propisku. Ano, opravdu není dobré psát na počítači. Terapeutické účinky spočívají právě i v psaní rukou. V knize Honzák doporučuje psát tři po sobě následující dny 20 minut, ideálně vždy ve stejnou dobu.
- týden (3 dny za sebou 20 min) – volně popisujte, co se ve vás v životě děje, co vás těší a co vás trápí.
- týden (3 dny za sebou 20 min) – pište o svých emocích – strach, vztek, radost, smutek, odpor, údiv.
- týden (3 dny za sebou 20 min) – představte si všechny své starosti jako nějaký útvar, kterému sprostě vynadáte.
- týden 3 dny za sebou 20 min) – pište, cokoliv chcete, volný proud myšlenek.
Bonusové tipy
Japonoložka Denisa Vostrá vyzývá k tomu, abychom na haiku nepohlíželi jako na nedotknutelné umění. Někteří moderní japonští básníci používali haiku jako prostředek k uvolnění během prožívání náročného období. „Poezie haiku vyjadřuje představy věcí, scén, událostí, které můžeme na základě stručného slovního vyjádření vidět, ale také slyšet, můžeme je chutnat, dotýkat se jich či je cítit…“
Reklama
Každý si časem najde vlastní přístup, ale zde je několik doporučení Denisy:
Uchopit rytmus – je třeba se naladit na rytmus slabik 5-7-5. Jednotlivé slabiky si můžete klepat rukou na stůl, nebo si je jen tak představit. Časem budete schopni trefit počet slabik i bez počítání.
Haiku musí být živá – jen tak dokáže eliminovat negativní emoce. Měla by být duchovní, nebo jak se píše v knize, měla by mít „vnitřní“ rozměr.
Co básnění přináší?
Kniha Vostré a Honzáka také popisuje, co všechno básnění přináší.
Vyjádření emocí: Básnění nám umožňuje vyjádřit naše pocity, myšlenky a touhy. Skrze verše můžeme sdílet radost, smutek, lásku nebo úzkost. Je to uvolňující terapie pro naši duši.
Reflexe a sebepoznání: Psaní básní nás nutí zamyslet se nad vlastním životem a prozkoumat hlubší vrstvy naší existence. Hledání slov a metafor nám pomáhá lépe pochopit sami sebe.
Kreativita a imaginace: Básnění je kreativní proces, který otevírá dveře do naší fantazie. Můžeme tvořit nové světy, přemýšlet o nekonečnu a objevovat krásu v jednoduchosti.
Spojení s ostatními: Básnění je univerzální jazyk. Skrze básně můžeme sdílet naše příběhy a spojit se s lidmi po celém světě. To posiluje naše duševní pouto s druhými.
Léčba a uklidnění: Psaní básní může být terapeutické. Pomáhá nám zpracovat bolest, stres a zklamání.
foto: Shutterstock, zdroj: Autorský článek
