„Je to hodně o přípravě doma předtím, než děti začnou chodit do škol. Slazený nápoj doporučuji maximálně jeden na den s množstvím cukrů do 10 gramů. Vysvětlujte dětem, že jim sladké jídlo chutná, protože mozek cukr potřebuje, ale ne v takovém množství. Potom už škodí. Nebude to hned, ale zaseje to semínko k zamýšlení. Dítě si tak začne dávat dohromady příjem stravy a tekutin s vlivem na jeho vlastní zdraví,“ radí Tomáš Jareš.
Dnes je v módě vyskládat do krabičky sýry, zeleninu, ovoce, atd. Je chyba dát dítěti rohlík namazaný sýrem?
Chyba to vyloženě není. Jsme rádi, když dítě alespoň něco sní. Ale sami si představme bílý rohlík namazaný sýrem bílé barvy. Na to se hned tak sliny sbíhat nezačnou a v očích dítěte už vůbec lákavý nebude. Pokud nachystáme barevnější a pestřejší svačinku se šťavnatým ovocem a zeleninou, tak bude větší pravděpodobnost, že se dítě do svačiny pustí. A když už si kousne, tak je větší pravděpodobnost, že bude v jídle pokračovat. Křupavé ovoce se zeleninou potom podpoří jeho chuť k jídlu. Navíc tím přidáváme vlákninu, vitamíny a minerály. Pestrost je ve stravě to, co nám dodá všechny potřebné biogenní prvky. Pokud dítě vidí jen ten rohlík s bezbarvou hmotou, je velká pravděpodobnost, že jej ani neokusí.
Když dávám rohlík, je nutné, aby byl celozrnný, nebo stačí i obyčejný?
Vhodnější je volba celozrnného rohlíku, ale čas od času kmínový chléb nebo bílý rohlík neuškodí. Jen je dobré myslet na to, aby byla svačina doplněna vlákninou alespoň z ovoce a zeleniny.
Když dítěti dáme bez jakéhokoliv vysvětlení jiné jídlo, než máme my sami, tak se nemůžeme divit, že se do něj nepustí s chutí a bude trucovat.
Moje dítě většinou z rohlíku vytáhne šunku, sýr a sní ho samotný. Co s tím mám dělat?
Myslím si, že si tím projdou všechny děti a občas se šunce, sýru, tvarohu a pomazánkám vyhýbají a snědí čisté pečivo. Tady je důležité s dítětem komunikovat a vysvětlit mu, že z rohlíku nedostane všechny potřebné živiny. Hlavně je nezíská v tom poměru, v jakém je potřebuje. Pak je možnost naskládat do krabičky „obložený talíř“ a pečivo zvlášť. Některým dětem jen vadí, že je vše dohromady v pečivu a nemá možnost výběru. Nebo je možné dělat mléčné svačinky s ovocem, kaše s ovocem, nebo těstovinové saláty. Ne všem vyhovuje pečivo s bílkovinnou potravinou, ovocem a se zeleninou. Jde o to najít to, co si dítě na svačinu dá.
Mohu dát dítěti čas od času ke svačině koblihu?
Nejhorší kombinací pro člověka je velké množství cukru a tuku. Ten nejhorší výrobek je cukr v tuku procházejícím vysokou teplotou, tedy smažené sladké výrobky. Koblihy, donuty a smažené vdolečky jsou pro děti opravdu nejméně vhodnou svačinkou. Navíc se po této svačince stanou na chvíli nepozorní, roztěkaní, po chvíli je to unaví a ztratí pozornost. A to ve škole rozhodně dítěti způsobit nechceme.
Co se týče pití, řada maminek dá dítěti Jupíka či Kubíka. Jsou tyto nápoje vhodné pro děti? Jak motivovat děti pít neslazenou vodu?
Tyto nápoje jsou cílené na děti nejen barevným obalem, ale i množstvím cukrů a aromat. Všimněte si také, že nápoj s ovocnou příchutí voní daleko více a má intenzivnější chuť než ovoce, po kterém má mít vůni a chuť. Pokud pije dítě jen slazené a voňavé nápoje, je možné je postupně ředit vodou. Dále je možnost vařit ovocné čaje, které jsou také aromatické, ale bez cukru. Tím se dá postupně otupit chuť na sladké.
Občas dám své dceři nealkoholické pivo Pomelo Grep. Někdo mi říkal, že by tohle děti neměly pít. Proč, když tam alkohol není?
Je to stále pivo a děti učit pít pivo přece nechceme. Ukazujeme jim tím, že pít pivo je zcela normální a mohou ho pít i děti. Navíc třeba zmiňujeme, že colu nebo limonádu dětem z důvodu, že je sladká, nezdravá, či moc drahá, nekoupíme. Dáme jim tím informaci, že pivo je nakonec zdravější, levnější a lepší. V tomto mixu piva je také plno cukru, i z tohoto důvodu bychom ho dětem neměli dávat.
Koblihy, donuty a smažené vdolečky jsou pro děti opravdu nejméně vhodnou svačinkou. Navíc se po této svačince stanou na chvíli nepozorní, roztěkaní, po chvíli je to unaví a ztratí pozornost. A to ve škole rozhodně dítěti způsobit nechceme.
Kolik litrů tekutin by dítě mělo denně vypít?
Děti do 10 let by měly vypít 60 ml na 1 kg tělesné hmotnosti, takže dítě o hmotnosti 25 kg by mělo vypít 1,5 litru tekutin za den.
Můžeme se teď přesměrovat ke školním obědům? Co mají dělat rodiče, když jim děti řeknou, že většinu obědu vrátí, protože jim nechutná?
Školní obědy byly strašáci i za mého dětství. V jídelně vám nenavaří jako doma a to je pro děti těžko pochopitelné. Je možnost se s dítětem domluvit, ať vyzkouší i jiné chutě než doma, že nevadí, když to nesní všechno, a ať alespoň něco z jídla sní. Pokud řešíte i finanční stránku věci a není vám lhostejné plýtvání potravinami, tak udělejte ještě jednu větší svačinu a dítě může poobědvat až doma.
Moje devítiletá dcera nechce jíst maso. Co s tím mám dělat? Je to pouze přechodné období, když dítě nejí maso a stačí nahradit luštěninou, nebo je potřeba to řešit?
Může se jednat o přechodné období. Důležité je netlačit na ni a jen sledovat, co jí. Může to přejít a chuť na maso se opět vrátí, pokud vidí, že vám to tak chutná. Pokud se nejedná o přechodné období, tak je lepší využít vhodný potenciál kombinací. Nejlepší poměr pro tvorbu bílkovin, tzv. biologickou hodnotu proteinů, mají brambory s vejcem, poté vejce v kombinaci s živočišnými produkty nebo s luštěninami. Z čistě rostlinných jsou výborné kombinace obilovin s luštěninami, například rýže s kukuřicí a fazolemi, čočka s těstovinou, či například bulgur s cizrnou.
Jak moc je důležité, aby měly děti ve stravě zastoupeny mléčné výrobky?
Pro děti se jedná o nejsilnější zdroj vápníku a jódu, neboť jim většinou mléčné výrobky chutnají a konzumují je celkem ve velkém množství. Protože se děti vyvíjejí a stále rostou až do konce puberty, je pro ně důležité mít dostatek vápníku. Mléčné výrobky se tímto stávají díky oblíbenosti největším zdrojem tohoto prvku.
Večeře může být teplá nebo studená a měla by být složená z bílkoviny, sacharidové části a tuku. Na večeři a ani odpolední svačinu už však nedáváme ovoce. Z druhů jídel to může být například tuňákový salát se semolinovou těstovinou a zeleninou, semolinové špagety s masovými kuličkami a rajčatovou omáčkou nebo celozrnný chléb s tvarohovou pomazánkou a zeleninou.
Velkým problémem je v současnosti cukr. Když vidím, že dítě nemá problémy s nadváhou, mám i tak řešit, že jí příliš sladké?
Určitě bych to řešil. I přesto, že dítě nemá žádný viditelný problém. Přemíra cukru ve stravě může vést také k větší kazivosti zubů, k trávicím obtížím, ekzémům či špatné pleti. Cukr překyseluje organizmus a může toho napáchat mnohem více, i když navenek dítě působí zdravě. Čím více cukru dítě konzumuje, tím více se vyplavuje inzulinu. Můžeme tím později způsobit inzulinovou rezistenci a posléze i diabetes mellitus. Dítě si totiž tento návyk ponese do dospělosti a pak se může naplno projevit různými civilizačními chorobami. Proto bych s dětmi o konzumaci sladkého mluvil a ubíral množství přijatého cukru, ať jim jako rodič nepřivodím v budoucnu zdravotní obtíže.
Co podle vás hrozí, když si dítě navykne na cukr? Je obtížné se pak této závislosti v dospělosti zbavit?
Děti se k závislosti dopracují rychleji a o to těžší pak je se jí v dospělosti zbavit. Je důležité si to jako rodič uvědomit a s dětmi o tom komunikovat. Jako rodiče nesmíme dětem dávat velké množství cukru. Působí to potom jako jed, a kdybych se zeptal, jestli byste dětem dali jed, tak se na mě budete dívat jako na blázna.
Když jsem byla v pubertě, říkala mi kamarádka s nadváhou, že se nemůže zbavit závislosti na brambůrkách, kterou si vypěstovala jako dítě. Opravdu je to tak těžké?
Pro takového náctiletého je to těžké, v dospělosti to ovšem o nic jednodušší nebude. Je důležité to u svých dětí korigovat, ať se nemusí během svého života kvůli rodičovské laxnosti prát se závislostí, kterou bylo možné vyřešit hned v zárodku.
Jaká by měla být ideální večeře pro dítě?
Večeře může být teplá nebo studená a měla by být složená z bílkoviny, sacharidové části a tuku. Na večeři a ani odpolední svačinu už však nedáváme ovoce. Z druhů jídel to může být například tuňákový salát se semolinovou těstovinou a zeleninou, semolinové špagety s masovými kuličkami a rajčatovou omáčkou nebo celozrnný chléb s tvarohovou pomazánkou a zeleninou.
Není problém, když dítěti dám na talíř něco jiného než sobě?
Pokud s dítětem komunikujeme a ví, proč nedostane to, co máte na talíři vy, tak to problém není. Je ovšem lepší jíst to, co nachystáme dítěti. Vzbuzuje to u něj důvěru v dané jídlo. Když dítěti dáme bez jakéhokoliv vysvětlení jiné jídlo, tak se nemůžeme divit, že se do něj nepustí s chutí a bude trucovat.
foto: Se svolením Tomáše Jareše, zdroj: Autorský článek
