Filipovi je osmadvacet, má vystudovanou ekonomku, stabilní práci v korporátu, čistý byt v Holešovicích a na Tinderu absolutní nulu. Po dvanácti měsících marného posouvání prstem po displeji, desítkách zaplacených prémiových funkcí a hrstce schůzek, které skončily zdvořilým „byl jsi moc fajn, ale nejiskří to“, dospěl k logickému závěru: chyba je v tom, že je moc hodný, moc dostupný a moc normální.
Když na TikToku poprvé narazil na pojem bum-maxxing, znělo to jako zjevení. Návod byl přímočarý: přestaň se snažit. Neodpovídej na zprávy tři dny. Tvař se, že jsi šíleně vytížený nejasným „projektem“. A hlavně, působ tak trochu jako osudem zkoušený, charismatický bezdomovec, který sice nemá na nájem, ale zato má hluboký pohled a názory na svět, ze kterých se holkám zatočí hlava. Filip zrušil permanentku do posilovny, nechal si narůst nedbalé strniště a na další rande přišel o dvacet minut pozdě s tím, že musel „řešit krizi známého“.
Vítejte ve světě, kde se z citové neschopnosti a životního chaosu stal životní styl.
Umění být citově nedostupný matlal. Tak vypadá bum-maxxing v praxi
Termín bum-maxxing vtrhnul do online prostoru jako nejnovější výstřelek generace, která se pokouší zoptimalizovat každý aspekt lidské existence. Zatímco předchozí vlny jako sleep-maxxing (optimalizace spánku) nebo looks-maxxing, tedy posedlost fyzickým vzhledem, tlačily muže k sebezlepšování, tento nový trend jakékoliv snahy o osobní rozvoj kompletně přeskakuje. Jde rovnou k cíli: k předstírání, že jste citově vyhladovělý mimozemšťan.
Vítejte ve světě, kde se z citové neschopnosti a životního chaosu stal životní styl.
Princip je fascinujícím způsobem zvrácený. Místo toho, aby muž zapracoval na komunikačních schopnostech nebo empatii, stylizuje se do role „hot chaotického kluka“. To je ten typ chlapa, který sice přespává na gauči u kamaráda a jeho finanční plán spočívá v náhodném rozprodeji starých gramodesek, ale tváří se, že stojí nad konzumní společností. Předpoklad této internetové teorie říká, že pokud muž ženě jasně ukáže, že pro něj není prioritou – a že vlastně nemá prioritu vůbec žádnou –, žena podlehne primárnímu pudu ho „zachránit“ a začne ho sama aktivně pronásledovat.
Eliška (26), grafička z Prahy, přesně jednoho takového bum-maxxera potkala na začátku jara. „Byl neuvěřitelně tajemný. První dva týdny odpovídal jednou za dva dny, pořád mluvil o tom, jak nestíhá, protože buduje vlastní vizuální koncept, ale když jsme se viděli, neměl ani na kávu. Zpočátku mi to přišlo romantické, jako takový ten nepochopený umělec z románu. Jenže pak mi došlo, že ten chlap prostě jenom leží celý den v teplákách, projíždí sítě a zprávy mi neposílá záměrně, aby vypadal důležitě. Když jsem ho konfrontovala, tvářil se, že jsem moc majetnická. Byl to čitelný trapas.“
Zoufalství maskované za nadhled: Proč na to kluci skáčou?
Zatímco zvenčí vypadá bum-maxxing jako směšný pokus o návrat k rebelii bez příčiny, pod jeho povrchem leží poměrně temná vrstva mužské frustrace. Vztahová koučka Hayley Quinn v rozhovoru zdůrazňuje, že cílovou skupinou tohoto fenoménu nejsou bezohlední svůdníci, ale naopak kluci, kteří mají pocit, že udělali všechno správně. Vystudovali, našli si práci, chovají se slušně, a přesto zůstávají v seznamovacím světě zcela neviditelní.
Většina mladých dospělých dnes uvádí, že seznamování je výrazně těžší než pro předchozí generace, přičemž muži se neúměrně často potýkají s pocity izolace a odmítnutí. Seznamovací aplikace vytvořily prostředí hyper-konkurence, kde i malý výkyv sebevědomí vede k pocitu vyhoření.
Slibuje zástup fanynek za cenu toho, že ze sebe uděláte někoho, s kým byste sami nechtěli jít ani na pivo.
V takové situaci je pro mladého muže psychologicky jednodušší přijmout nálepku „jsem citově nedostupný a kašlu na to“ než čelit pocitu, že ho nikdo nechce takového, jaký doopravdy je. Bum-maxxing tak funguje jako obranný štít. Když vás někdo odmítne v momentě, kdy hrajete roli lhostejného frajera, neodmítl vaše skutečné já, ale jen vaši pózu.
Jenže jak připomíná Hayley Quinn, tato strategie je postavená na čisté fikci. „Bum-maxxing slibuje, že se ochráníte před odmítnutím tím, že budete neustále vystupovat z pozice citového odstupu. Je snadné pochopit, proč to muže přitahuje, ale ve skutečnosti jim to prodává jen nebezpečnou fantazii,“ vysvětluje koučka.
Past zvaná „Sebeúcta v koši“
Největší riziko celého konceptu nespočívá jen v tom, že budete pro okolí nesnesitelní. Leží v tom, co tato hra udělá s vaší vlastní hlavou. Studie o lidské autenticitě dlouhodobě ukazují, že dlouhodobé hraní role, která odporuje našim vnitřním hodnotám, přímo vede k růstu úzkostí a devastaci vlastní hodnoty.
Když uvěříte návodům z internetových fór a začnete hrát toxického mrzáka, posíláte svému vlastnímu mozku velmi jasný vzkaz: Tvoje reálné já nestojí za nic. Musíš předstírat, že jsi nepoužitelný, aby o tebe někdo zakopl.
A to je past, ze které se jen těžko vystupuje. Pokud si totiž díky bum-maxxingu náhodou nějakou dívku udržíte, dostáváte se do neřešitelné situace. Jakmile sundáte masku a projevíte normální lidské emoce, péči nebo slabost, vznáší se nad vámi strach, že kouzlo zmizí. Jste tak odsouzeni hrát roli nepřístupného ignoranta až do konce vztahu – nebo dokud to partnerku nepřestane bavit.
Filip u své taktiky vydržel necelé tři měsíce. Výsledek? Holka, o kterou stojíte, uteče, protože nemá zapotřebí dělat někomu maminku nebo terapeutku. A ty, které u vás zůstanou, většinou samy řeší nezpracovaná traumata a přitahuje je chaos. „Byl jsem vyčerpaný,“ přiznává Filip. „Pořád jsem musel přemýšlet, jestli jsem neodepsal moc rychle, jestli nevypadám moc mile, jestli nekazím svou distancovanou pózu. Byl to neustálý stres.“
Radikální myšlenka: Co kdybyste zkusili být prostě normální?
Recept na funkční vztahy je ve srovnání s nablýskanými tiktokovými strategiemi zoufale obyčejný. Jak podotýká Hayley Quinn, zkratky v podobě toxických her neexistují. Místo vysedávání v „red pill“ králičích norách a sledování samozvaných alfa-samců s mikrofonem na ulici funguje překvapivě lidská věc: pracovat na sobě v reálném světě, rozvíjet vlastní zájmy a učit se na rovinu říkat, co od života a partnera chcete.
Bum-maxxing je jen další internetový bublifuk, který parazituje na osamělosti a nejistotě mladých lidí. Slibuje zástup fanynek za cenu toho, že ze sebe uděláte někoho, s kým byste sami nechtěli jít ani na pivo.
Být laskavý, čitelný a přítomný sice v dnešním algoritmy řízeném světě nevypadá jako dramatický filmový scénář. Ale na rozdíl od spaní na kámošově gauči a předstírání, že nemáte čas odpovídat na zprávy, to má jednu obrovskou výhodu: dáváte protějšku šanci poznat, jací opravdu jste.
