Když auto začne vydávat podezřelé zvuky, většina řidičů zamíří do servisu. S vlastním tělem se ale někteří muži chovají jinak. Dokud nic nebolí, není co řešit. Jenže právě u rakoviny prostaty může být spoléhání na první varovné příznaky nebezpečné. Nemoc totiž často dlouho probíhá bez obtíží.
Podle nového průzkumu Zdraví pod lupou, který si nechala zpracovat společnost Lékárna.cz, vyhledává 43 procent mužů lékaře kvůli prostatě teprve tehdy, když se objeví konkrétní potíže. Pouze 17 procent si preventivní vyšetření hlídá z vlastní iniciativy. Před dvěma lety to přitom bylo 21 procent.
Výsledky naznačují, že rostoucí povědomí o mužském zdraví nemusí automaticky znamenat větší ochotu starat se o něj včas.
Někdo čeká na potíže, jiný na doporučení lékaře
Zvlášť zajímavá jsou čísla mužů ve středním věku. Ve skupině 41 až 50 let podle průzkumu polovina respondentů čeká s návštěvou lékaře až na zdravotní obtíže. Přitom právě kolem padesátky začíná být otázka včasného odhalení rakoviny prostaty stále aktuálnější.
Ani později se ze všech mužů automaticky nestávají vzorní pacienti. Ve věku 61 až 70 let přichází na vyšetření na doporučení lékaře 41 procent dotázaných.
Význam lékařského doporučení ostatně roste napříč věkovými skupinami. Podle výzkumu na jeho základě absolvuje vyšetření 34,5 procenta mužů.
Zdravotní stav prostaty nelze spolehlivě posuzovat jen podle toho, jak se člověk cítí.
Tato čísla ovšem neznamenají, že zbývající muži prevenci zcela ignorují. Průzkum především ukazuje rozdíly v tom, co je k vyšetření přivádí. A také připomíná, jak důležitou roli může sehrát praktický lékař, který téma otevře i při návštěvě kvůli něčemu úplně jinému.
Proč čekání na příznaky nemusí fungovat
Rakovina prostaty patří mezi onemocnění, u kterých absence příznaků sama o sobě nic nedokazuje. Podle Národního zdravotnického informačního portálu bývá nádor v počátečních stadiích zpravidla bez obtíží. Problémy s močením se mohou objevit až později.
Zároveň však platí, že častější močení, slabší proud moči nebo noční vstávání na toaletu automaticky neznamenají rakovinu. Podobné příznaky může vyvolávat také nezhoubné zvětšení prostaty, které je s přibývajícím věkem běžné.
Právě proto nelze zdravotní stav prostaty spolehlivě posuzovat jen podle toho, jak se člověk cítí. Dobrou zprávou je, že cesta k vyšetření nemusí začínat složitým hledáním specialisty.
Po padesátce máte vyšetření hrazené pojišťovnou
Od ledna 2024 funguje v České republice organizovaný program časného záchytu rakoviny prostaty. Je určen mužům od 50 do 69 let včetně a vyšetření v jeho rámci hradí veřejné zdravotní pojištění.
Prvním krokem je krevní test PSA, který měří hladinu prostatického specifického antigenu. Vyšetření může zajistit praktický lékař nebo ambulantní urolog.
Pokud je hodnota PSA zvýšená, neznamená to ještě diagnózu rakoviny. Zvýšení může souviset také s nezhoubným zvětšením prostaty nebo zánětem. Podle výsledku proto následují další vyšetření, případně magnetická rezonance a biopsie. Při příznivém výsledku se další odběr plánuje podle hodnoty PSA zpravidla za dva nebo čtyři roky.
Ani samotný screening není neomylný. Může přinést falešný poplach nebo odhalit nádory, které by člověku během života nezpůsobily potíže. Proto má smysl postupovat podle doporučení lékaře, nikoli si bez odborné konzultace opakovaně objednávat jednotlivé testy.
Muži s rodinným výskytem rakoviny prostaty by navíc měli vhodný věk pro zahájení sledování probrat s lékařem individuálně.
Jeden rozhovor, který nemá smysl odkládat
Průzkum ukazuje ještě jednu podstatnou věc. Pokud muži sami nepřicházejí s otázkami o prevenci, může rozhodující impuls přijít od lékaře. Při příští preventivní prohlídce tak stačí otevřít téma, které mnoho mužů raději odkládá. Není nutné čekat na bolest ani na obtíže s močením. Stačí se praktického lékaře zeptat, zda je čas na vyšetření prostaty.
