Vaří se vám voda na kávu už při čištění zubů? Dáte si jeden šálek a pak už nic, nebo se nebojíte popíjet kávu ani před večeří? A patří do té vaší mléko, cukr, nebo ji pijete zásadně černou?
Na tom všem může záležet víc, než si myslíte. Káva totiž není jen rychlé ranní nakopnutí. Obsahuje řadu biologicky aktivních látek a její vliv na zdraví může souviset nejen s množstvím, ale také s denní dobou, způsobem přípravy a tím, co si do ní přidáváme.
Ranní káva má překvapivou výhodu
Pokud patříte k lidem, kteří si svůj příděl kávy dopřávají jen ráno a dopoledne, možná tím děláte něco dobrého pro své zdraví. Alespoň to naznačuje studie publikovaná v roce 2025 v odborném časopise European Heart Journal.
Autoři v ní analyzovali údaje o více než 40 tisících dospělých Američanů, jejichž zdravotní výsledky sledovali v průměru téměř deset let. Ve srovnání s lidmi, kteří kávu nepili, měli ranní pijáci o 16 % nižší riziko úmrtí z jakékoli příčiny a o 31 % nižší riziko úmrtí na nemoci srdce a cév.
„Dosavadní výzkumy naznačují, že pití kávy nezvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Naopak to vypadá, že snižuje riziko některých chronických onemocnění, například cukrovky 2. typu. Vzhledem k účinkům, které kofein na naše tělo má, jsme chtěli zjistit, jestli má denní doba, kdy pijete kávu, nějaký vliv na zdraví srdce,“ uvádí vedoucí studie, profesor Lu Qi z Tulane University.
A co ti, kteří holdují kávě v průběhu celého dne? U nich se podobná souvislost neprokázala. Jedním z možných vysvětlení je narušení cirkadiánního rytmu, tedy našich vnitřních biologických hodin, a tvorby spánkového hormonu melatoninu.
Nejde přitom nutně jen o kofein. Analýza zahrnovala i bezkofeinovou kávu, takže roli mohou hrát také další biologicky aktivní látky obsažené v kávových zrnech. Které z nich a jak přesně se na výsledcích podílejí, ale zatím není jasné.
Autoři navíc sami upozorňují, že ranní káva může být jen znakem celkově zdravějšího životního stylu. Jinými slovy: možná nejde o kávu samotnou, ale o lidi s pravidelnějším režimem. Výsledky proto nedokazují, že přesunutím odpoledního šálku na ráno si automaticky prodloužíte život.
Mléko nevadí, cukr už může být problém
Šálek kávy je samozřejmě relativní pojem a každý si pod ním představí něco jiného. Někdo si neumí představit kávu bez mléka, jiný chce jen malé černé nakopnutí a další si ji pořádně osladí. Jenže právě tyhle zdánlivé drobnosti mohou hrát roli.
O mléku v kávě koluje několik mýtů. Britská studie zahrnující téměř 99 tisíc lidí ukázala, že pití neslazené kávy souviselo s nižším rizikem vzniku vysokého krevního tlaku, ať si do ní lidé přidávali mléko, nebo ne.
Zajímavé výsledky přinesla také Kodaňská univerzita. V roce 2023 její pracovníci zjistili, že když se polyfenoly, tedy látky s antioxidačními účinky obsažené v kávě, navážou na stavební kameny bílkovin, může tato kombinace ovlivňovat zánětlivou reakci imunitních buněk. Takové spojení přitom může vznikat právě v kávě s mlékem.
Má to ale jeden podstatný háček. Nešlo o výzkum na lidech. Reakci autoři sledovali v laboratoři na buňkách, takže zatím nelze tvrdit, že káva s mlékem skutečně tlumí záněty v lidském těle.
„Lze si představit, že by tento koktejl mohl mít příznivý vliv na záněty i u lidí. Nejprve to ale budeme zkoumat na zvířatech,“ uvedla vedoucí výzkumu, profesorka Marianne Nissen Lund z Katedry potravinářských věd.
Lžičkou cukru k „horší“ kávě?
Zatímco mléka se podle dostupných poznatků není třeba obávat, s cukrem už je to o něco složitější.
Výzkumníci z Harvardu analyzovali data ze tří rozsáhlých amerických studií, které po desetiletí sledovaly zdraví a stravování zdravotních sester a dalších zdravotníků.
Každý další šálek neslazené kávy denně souvisel přibližně s o 10 % nižším rizikem vzniku cukrovky 2. typu. U kávy oslazené zhruba jednou lžičkou cukru byla tato souvislost přibližně poloviční. U kávy s umělými sladidly odpovídala asi 7% snížení rizika.
Znamená to, že cukr ruší příznivé účinky kávy? Tak jednoduché to není. Výsledky ukazují statistické souvislosti, nikoli přímý důkaz, že právě lžička cukru rozhoduje o vzniku cukrovky.
Zajímavé ale je, že slabší souvislost se objevila také u umělých sladidel, která prakticky žádné kalorie nemají. Podobně vyšla i zmíněná britská studie: u slazené kávy se souvislost s nižším rizikem vysokého krevního tlaku neprokázala.
Pokud si tedy kávu rádi sladíte, nemusíte hned propadat panice. Dostupná data ale naznačují, že neslazená varianta může být z hlediska dlouhodobého zdraví výhodnější.
Čtyři šálky denně? Záleží, co máte v hrnku
I u kávy platí, že všeho je lepší s mírou. Podle přehledového článku, který vyšel v roce 2025 v European Heart Journal, souvisí pití jednoho až čtyř šálků denně s nižším rizikem řady onemocnění srdce a cév i celkové úmrtnosti.
To ale automaticky neznamená, že každý pátý šálek už je nezdravý.
Narážíme totiž na zásadní problém: co je vlastně šálek kávy? Zatímco někdo si rád dává překapávanou, jiný potřebuje dvojité espresso a dalšímu chutná nefiltrovaná káva. Každá z nich může tělu dodat jiné množství kofeinu i dalších látek.
Podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) nepředstavuje pro většinu zdravých dospělých příjem kofeinu do 400 mg denně bezpečnostní problém. Neplatí to však stejně pro všechny, například pro těhotné ženy je doporučená hranice nižší. Záleží také na individuální citlivosti a době konzumace.
A kolik kofeinu je v samotné kávě? Orientačně může 60 ml espressa obsahovat kolem 80 mg kofeinu, zatímco 200 ml filtrované kávy přibližně 90 mg. Skutečné množství se ale liší podle druhu kávy, dávky, způsobu přípravy i velikosti porce.
Kdo si tak dá pět espress denně po přibližně 80 mg kofeinu, dostane se už na hranici 400 mg. A k tomu je potřeba přičíst kofein z dalších potravin a nápojů, například z čaje, čokolády nebo energetických nápojů.
Důležité je také to, kdy kávu pijete. I dávka kofeinu, která se bezpečně vejde do denního limitu, může při konzumaci později během dne narušovat spánek.
Čtyři šálky tedy nejsou univerzální doporučení ani povolenka pít kávu bez omezení. Záleží na jejich velikosti, síle a také na tom, jak na kofein reaguje právě vaše tělo.
Milovníci french pressu, zpozorněte. Jde o cholesterol
Na zdraví může mít vliv také způsob přípravy kávy. Rozhoduje totiž o tom, jaké další látky se nám dostanou do těla.
Největší rozdíl dělají kafestol a kahweol, dvě látky přirozeně obsažené v kávě, které mohou zvyšovat hladinu celkového cholesterolu, především toho „zlého“, tedy LDL cholesterolu.
A právě tady přichází ke slovu obyčejný papírový filtr, který dokáže velkou část těchto látek zachytit.
Podle zmíněného přehledu v European Heart Journal mají nejvíce kafestolu a kahweolu vařená, turecká a řecká káva a také káva připravená ve french pressu. Espresso a moka konvička jich obsahují střední množství, zatímco překapávaná káva přes papírový filtr a instantní káva jen zanedbatelné.
Pravidelné pití většího množství nefiltrované kávy tak může hladinu LDL cholesterolu zvyšovat. Milovníci french pressu by si proto měli dát pozor nejen na množství kávy, ale také na to, jak často si ji tímto způsobem připravují.
Že nejde jen o teorii, ukázal už v roce 1996 pokus nizozemských výzkumníků. Šestačtyřicet zdravých lidí po dobu půl roku pilo pět až šest silných šálků kávy denně. Polovina dostávala kávu z french pressu, druhá polovina filtrovanou přes papír.
U skupiny pijící kávu z french pressu stoupla hladina LDL cholesterolu přibližně o 9 až 14 %. Po skončení pokusu se ale hodnoty vrátily zpět.
Jak přesně se tento vliv promítá do dlouhodobého rizika srdečních onemocnění, není zcela jasné. Pokud však máte zvýšený cholesterol, může být papírový filtr jednoduchým způsobem, jak příjem těchto látek omezit.
Takže jak si tu kávu vlastně dát?
Dobrá zpráva je, že se své oblíbené kávy nemusíte vzdávat. Dostupné poznatky naznačují, že její střídmá konzumace může být součástí zdravého životního stylu.
Pokud si chcete z dosavadních zjištění něco odnést, zkuste si kávu dopřávat spíše ráno a dopoledne, nepřehánějte to s množstvím a zvažte, zda se neobejdete bez cukru. Mléko podle dostupných dat nepředstavuje problém. A pokud si hlídáte cholesterol, sáhněte častěji po kávě připravené přes papírový filtr.
Neznamená to, že odpolední espresso nebo oblíbený french press jsou automaticky špatně. Jen se ukazuje, že u kávy může záležet i na detailech, kterým jsme dosud nevěnovali příliš pozornosti.
Voda se tedy klidně může vařit už při čištění zubů.
